Zavádění příkrmů malým alergikům je velmi podobné postupu u ostatních dětí. Jenom si musíte hlídat složení všech kupovaných, ale i doma připravovaných pokrmů. To znamená, že v obchodech strávíte alespoň zpočátku podstatně více času, než jste byli doteď zvyklí. Proč? Jednak nad čtením etiket, často pomalu za pomocí lupy, jednak hledáním zboží, o kterém jste doteď většinou ani netušili, že existuje.
První příkrmy kolem půl roku
Obecná doporučení říkají, že u kojeného dítěte se začíná přikrmovat po ukončeném 6. měsíci věku, u kojence na umělém mléce pak začátkem měsíce pátého. Pro děti s ABKM platí totéž pravidlo, jen byste měli postupovat obezřetněji s ohledem na jeho sklony k alergii. To neznamená, že byste měli nějaké potraviny vynechat, pouze byste je měli zavádět po menších dávkách, aby si na ně imunitní systém stačil zvyknout, a postupně, aby se dalo snadněji poznat, kdyby některá „nesedla“.
Samozřejmě vždycky je také nutné brát v potaz individualitu dítěte. Většinou poznáte, kdy se je váš potomek připravený – zajímá se o vaše jídlo, nestačí mu obvyklá dávka mléka apod. Některé děti však mohou mít s příkrmy potíže a opakovaně je odmítají. Důležité je jim jídlo nenutit, abychom jim ho nezprotivili. Nic se nestane, když dítě začne jíst příkrmy o měsíc později.
Čím začít? Podle české tradice zeleninkou na oběd
V ČR pediatři stále doporučují postup, který dodržovaly již naše maminky a babičky. Prvním jídlem, které bývá zaváděno, je oběd. Konkrétně se má nejprve podávat dítěti 2–3 dny jeden druh zeleniny, nenastane-li žádná nežádoucí reakce, tak poté lze zkoušet i druhy další. Opět s několikadenním rozmezím. Poté je možné vyzkoušené druhy zeleniny libovolně kombinovat. Po pár týdnech pak lze přidávat i libové maso nebo místo něj dát občas vejce.
- vhodné druhy zeleniny: mrkev, brokolice, cuketa, dýně, brambory, květák, červená řepa, hrášek, fenykl, pastiňák, celer, kedlubna
- vhodné maso: nejprve kuřecí, krůtí, králičí, postupně i jehněčí, telecí, hovězí, vepřové, rybí
V západních zemích doporučují jako první příkrm pro kojence kaši a to v době večeře. Argumenty jsou takové, že složení kaše je podobnější mléku a děti ji údajně lépe přijímají i tráví. Záleží na vás, kterou cestu si zvolíte.
Zásady při podávání příkrmů
Pokud chcete, aby proces navykání na příkrm byl pro dítě co nejpřirozenější, dodržte následující doporučená a vyzkoušená pravidla:
- pozitivně naladěné dítě: nejvhodnější je ne příliš hladové dítě, ale na druhou stranu ne ani po plné dávce mléka
- malé množství potraviny: poprvé postačí 1–2 lžičky, postupně přidáváme, až se dostaneme na plnou dávku, která představuje zhruba 150–200 g jídla (objem přesnídávky)
- zásadně lžička, ne lahev: dnes se doporučuje používat i k prvním příkrmům pouze lžičku, dříve byla běžná lahev
- zpočátku co nejjemnější konzistence, postupně hrubší: nejprve děťátku vše mixujeme nebo pasírujeme, teprve poté zkoušíme potravu namačkanou
- trpělivost a dostatek času: je logické, že dítěti bude chvíli trvat, než se naučí posouvat v pusince jídlo správným směrem, tudíž bysme měli být trpěliví
Další příkrmy – zhruba v měsíčních rozestupech
Poté, co vaše děťátko zvládá bez problémů příjem oběda namísto mléka, může začít s poznáváním dalších chutí. Zhruba měsíc po masu a zelenině to bývají čerstvá ovocná pyré či přesnídávky. Druhé v pořadí jsou proto, že kdyby si dítě zvyklo ihned zpočátku na sladkou chuť, nemuselo by pak zeleninu přijímat.
Za další měsíc pak zkoušíme podávat kaše k večeři – pakliže jste jimi nezačínali – a následně odpolední svačinky a snídaně. Měsíční rozestupy by měly být zhruba dodržovány i nadále. V případě dětí s ABKM se samozřejmě jedná o všechna jídla v bezmléčné formě.
Rozhodnete-li se jakkoliv zaměnit pořadí přidávaných příkrmů, je to samozřejmě jen a jen na vás, respektive na vašem dítěti – ono si samo často řekne, co a kdy mu nejvíce vyhovuje.
Jak jsme postupovali my?
Já jsem se držela rad své pediatričky i maminky a zkusila jsem Terezce poprvé nabídnout mrkvičku. Bohužel s nevalnou odezvou. A to je ještě hodně optimistický popis skutečnosti. První lžička první den, ale i ty následující ve dnech dalších, skončily ledaskde, jen ne v útrobách dcerky. Obdobně na tom byla i brokolice.
Tudíž mi na mysli vytanul „americký“ přístup a večer jsem Terce udělala kaši. A konečně úspěch! Možná až moc velký, neb jsem chtěla dodržet pravidlo, že napoprvé jen „pidimnožství“, ale ona se nedala. Velmi hlasitými argumenty se domohla přídavku. Naštěstí jí bylo dobře.
