Trpíte vy či vaši potomci alergií na bílkovinu kravského mléka či intolerancí laktózy? Jste vegani, příp. zastánci názoru, že je „proti přírodě“ konzumovat mléko jiných savců? Anebo vám prostě rostlinná mléka, resp. rostlinné nápoje chutnají stejně jako nám?
Rostlinná mléka (dle platné legislativy v obchodech pod označením „mléko“ najdete pouze to živočišné, ale tento název je natolik vžitý, že si ho dovolíme propůjčit) si můžeme samozřejmě zakoupit – spoustu druhů a značek, tekutá, sušená, přírodních chutí i ochucená. Ovšem ne každý z nás bydlí poblíž supermarketu či zdravé výživy. A také ceny nejsou rozhodně nejnižší. Rostlinná mléka si však můžete připravit i doma. Jak na to?
Suroviny pro přípravu rostlinných mlék
Mezi základní suroviny, ze kterých lze připravit rostlinná mléka, patří:
- obilniny – rýže, špalda, kamut, oves, žito, jáhly, pohanka, amarant
- olejniny – slunečnice, mák, sezam, konopná semínka
- luštěniny – sója
- ořechy – mandle (z botanického hlediska peckovina), kokos, lískové oříšky, para ořechy
- semínka – z dýně, melounu aj.
Co k výrobě domácích rostlinných mlék potřebujeme?
- stolní mixér (příp. tyčový, ale hodně výkonný), mlýnek na mák, na koření
- pomůcky k filtrování – sítko, tkanina
- specializované přístroje – možné, ale není nutné, př. mlékovar Soyabella
Máčet, či nemáčet a v jakém poměru
Tvrdé luštěniny, obilniny, ořechy, olejniny a semínka je vhodné namočit vždy, minimálně přes noc, některé druhy až na 24 hodin – např. konopná semínka či sójové boby. Máčením dochází kromě změknutí i k vyplavení inhibitorů klíčení a ke štěpení zásobních látek na jednodušší, lépe využitelné živiny. Při delším máčení je vhodná výměna vody – i dvakrát za den.
Měkké suroviny se namáčet nemusí, resp. doba máčení postačí podstatně kratší – např. u kokosu 2 – 3 hodiny, ale lze ho rozmixovat i okamžitě, stejně tak i ovesné vločky.
Většinu rostlinných nápojů lze připravit tzv. za studena, tudíž jsou vzniklá rostlinná mléka vhodná i pro vitariány, stoupence tzv. raw stravy, kteří odmítají tepelnou úpravu vyšší než 42 – 45 °C. V některých recepturách se obilniny a sóju doporučuje krátce povařit, ale např. rýžové mléko lze bez problémů připravit i bez tepelné úpravy a je i daleko lepší.
Doporučovaný poměr vody a pevné suroviny se liší. Některé zdroje uvádějí, že na 1 l vody postačí použít 100–120 g obilnin, olejnin či ořechů, jiné doporučují koncentrovanější poměr pevné složky. K druhé variantě se po otestování přikláníme i my. Máme raději chuťově výraznější a hustší mléka, tudíž se řídíme doporučením: na 1 šálek pevné látky použijte 2 – 3 šálky vody. Každému z nás ale vyhovuje něco jiného, proto si myslíme, že nejlepší je vyzkoušet více variant a pak si zvolit svůj ideální poměr.
Mixování a filtrace
Některé rady říkají, že vodu, ve které byly suroviny namočeny, máme scedit a rozmixovat v nové, jiné naopak radí, že klidně můžeme k mixování použít „namáčecí“ vodu, příp. obě varianty nakombinovat. Osobně se řídíme druhem suroviny, ze které rostlinný nápoj připravujeme. Čerstvou vodu používáme u tvrdých surovin, např. ořechů, nejsou-li namleté, a taktéž u semínek. Naopak stejnou vodu vždy ponecháme u strouhaného kokosu či ovesných vloček. Záleží na vás, ke které metodě se přikloníte. Opět doporučujeme vyzkoušet a sami zjistíte, co vám více vyhovuje.
Také způsob cezení záleží na vás. Někdo používá čajové sítko, jiný jemnou tkaninu (např. sýrařské plátno). Jeden filtruje dvakrát, druhý raději vícekrát. Nám se osvědčilo použití dětské plenky a většinou cedíme pouze jednou, opakovaně pouze jemně mleté suroviny, např. mletý mák či mleté ořechy, neboť v tekutém nápoji nemáme moc rádi pevné částečky.
Možné dochucení, skladování
Ne všichni jsou spokojení s přírodní chutí rostlinných nápojů a upřednostňují jejich ochucení. Buď je možné rostlinná mléka dosladit přírodním sladidlem, jako je agávový či javorový sirup, příp. třtinový cukr, anebo dochutit sušeným či čerstvým ovocem, citrónovou šťávou, vanilkový extraktem, karobem, kdo může čokoládou, skořicí apod. Na škodu není též lehce mléko osolit.
Rostlinné nápoje skladujeme v chladu, ideálně v ledničce, kde vydrží v uzavřené nádobě i 3 dny. Díky rozdílné hustotě dochází k usazení pevných částí rostlinného mléka ke dnu, tudíž před použitím je nutné obsah protřepat.
Použití
Rostlinná mléka používáme všude tam, kde kravská, kozí či ovčí. Kromě přímé konzumace i v teplé kuchyni – k přípravě polévek, omáček, dezertů. Pakliže použijeme k jejich výrobě menší množství vody, můžeme si připravit mléko hustší a tučnější, ale osobně se mi ještě nepovedlo připravit nic, co by alespoň trochu připomínalo smetanu. Zatím jsme ve fázi „plnotučného mléka“, ale nevzdáváme se.
„Zbytky“ po filtrování – vyhodit či využít?
Pevnou část, která nám zbude po filtraci, není vždy nutné ihned vyhodit, ale je možné ji dále využít – např. na přípravu kaší, bábovek, muffinů, korpusů dezertů apod. Proč? Protože některé „zbytky“ (ořechy, mák) obsahují stále značné množství důležitých či chutných látek. Naopak vyhodit můžete s klidným svědomím třeba obalové vrstvy od neloupaných sezamových semínek, zbytky sóji či obilnin.
Význam rostlinných nápojů
- zdroj vlákniny, kvalitních bílkovin, vitaminů (A, skup. B, C, E), minerálních látek – železa, vápníku, zinku, rutinu, lecitinu, fytoestrogenů
- neobsahují cholesterol, laktózu ani nasycené tuky, příp. minimum
- obsahují vyvážený poměr omega 3 a 6 mastných kyselin atd.
I přes velký pozitivní vliv rostlinných nápojů pro dospělé bychom měli být obezřetní při používání těchto výrobků u dětí do tří let, zvláště pokud se u nich objevil atopický ekzém nebo potravinová alergie. Některá z mlék pro ně nejsou ve větším množství vhodná, protože se na ně může vytvořit alergie. Určitě nevadí mléko rýžové, neboť jeho alergenicita je minimální, naopak bychom osobně byli opatrní při použití např. mlék sójových, makových či ořechových.
A jak jste na tom s používáním rostlinných mlék vy? Chutnají vám a vyrábíte si je i sami doma? Jak jsme si poradili s výrobou jednotlivých druhů, se dozvíte v článku Domácí ořechová mléka.