Vypozorovali jste u svého dítěte některé z možných projevů ABKM a rádi byste měli jistotu, jak na tom váš potomek s alergií na mléko je. Jenže netušíte, jak dále postupovat, na kterého lékaře se obrátit. My jsme si tím prošli a rádi vám poradíme!
Pediatr, nebo specialista?
První pochybnosti ohledně výživy a s ní souvisejících zdravotních problémů konzultujeme většinou nejdříve s pediatrem. Na základě zkušenosti mé i mého okolí bývá informovanost dětského lékaře o dané problematice a hlavně jeho ochota se problémem zabývat určující při rychlosti stanovení diagnózy. V našem případě ke konečnému verdiktu postačilo důkladné vyšetření právě dětské lékařky. V některých případech je nezbytná i návštěva alergologa či gastroenterologa, pro kterou je potřebné písemné doporučení pediatra.
Diagnostické možnosti – ne všechny jsou spolehlivé
Anamnéza
Nejen o osobní, ale i rodinnou anamnézu by se měl každý lékař zajímat vždy, neboť se v případě ABKM dědí sklon ke vzniku alergie. Konkrétní čísla uváděná v odborné literatuře jsou následující:
- Je-li jeden z rodičů alergik, je riziko přenosu na potomka 20–40 %.
- Jsou-li oba rodiče alergici, je riziko přenosu na potomka 40–60 %.
- Trpí-li alergií sourozenec, je riziko přenosu na potomka 25–35 %.
Vyšetření dítěte lékařem
Lékař by se měl důkladně zajímat o příznaky, které popisují rodiče, případně o ty, které jsou na první pohled patrné – změny v chování dítěte, trávící problémy, kožní změny či dýchací obtíže.
Krevní testy
Dalším možným krokem je odběr krve a její zaslání na laboratorní vyšetření. Nejčastěji se zkoumá hodnota IgE (imunoglobulinů), tedy celkových protilátek v krvi, jejichž zvýšená hladina naznačuje možnou alergii, případně takzvaných specifických IgE proti jednomu nebo více druhům BKM.
Výsledky těchto testů však nelze brát jako jediné směrodatné při stanovení diagnózy ABKM, neboť v praxi jsou běžné případy, kdy výsledné hodnoty bývají jak falešně pozitivní, tak i negativní (krevní testy říkají, že se jedná o alergii, ale u dítěte se žádná alergie neprojevuje, a obráceně). Proto je vždy nutné při konečném rozhodnutí brát v potaz i výsledky dalších vyšetření.
Kožní testy
Jinými názvy, se kterými se můžete setkat, jsou také „prick testy“ či SPT (kožní vpichový test). Spolu s testy krevními jsou však při stanovení či vyloučení ABKM pouhým „pomocným vyšetřením“. Obdobně jako ony nejsou jednoznačně průkazné a často se u malých dětí ani neprovádějí. I když tyto testy nebolí, pro miminko mohou být velmi stresující.
Eliminační dieta a následná expoziční zkouška
V dnešní době je považovna za nejspolehlivější metodu stanovení diagnózy ABKM, proto jí je věnován samostatný článek v našem speciálu: Hypoalergenní eliminační dieta. Tato diagnostická metoda dokáže pochopitelně odhalit i další potravinové alergie a intolerance.
Alergie na mléčné bílkoviny, nebo intolerance laktózy?
Pokud má vaše děťátko pouze trávící potíže a eliminační dieta nasvědčuje tomu, že příčinou je mléko, nemusí být ještě diagnóza zřejmá. Je zde určitá malá šance, že nejde o alergii, ale neschopnost trávit laktózu. Pro rozlišení je možné provést další testy, a to buď u pediatra, nebo gastroenterologa. Intoleranci laktózy je možné rozeznat z dechu, z krve nebo ze stolice.
Stanovení diagnózy v našem případě
Po příchodu z porodnice jsem pokračovala v kojení a dokrmování odstříkaným mateřským, ale stále častěji spíše umělým mlékem. Krmení sondou bylo časově velmi náročné a také váhové přírůstky nebyly nic moc, tudíž jsem zkusila kojeneckou lahev. Efekt extra žádný. Do toho se začaly objevovat problémy s vyprazdňováním – po klasické kojenecké stolici začala malá trpět zácpami. Kromě toho byly evidentní i bolesti bříška, na které nezabíraly ani masáže, ani běžně dostupné léky.
Na radu doktorky jsme koupili antikolikové kojenecké mléko na dokrmování. Sama jsem držela dost přísnou dietu – čerstvé pečivo, řada zeleniny atd. bylo tabu. Bohužel ani to nezabralo. Dcerka sice pomaličku přibírala, ale rozhodně se nejednalo o spokojené miminko.
Stále více mi to vrtalo hlavou a přemýšlela jsem, kde může být problém. Díky mé spolupráci s ProAlergiky.cz mne napadla ABKM. Svěřila jsem se s touto obavou naší dětské lékařce. Ta byla zpočátku sice pesimistická, stále tvrdila, že tyto stavy bývají u některých miminek běžné, že se to časem spraví apod., ale na mou žádost nabrala dcerce krev a poslala ji do laboratoře.
Zároveň nám předepsala na zkoušku speciální mléko s vysoce naštěpenou bílkovinou, které se používá u dětí s alergií na kravskou bílkovinu – v té době byla dcerka již bohužel pouze na umělém kojeneckém mléce. A on se během pár dnů stal „zázrak“. Z ubrečeného, věčně nespokojeného, nespícího, nepřibírajícího miminka se stal spokojený kojenec. Výsledky krve ABKM jen potvrdily.
