Častá nemocnost, astmatické potíže, krvácení z nosu nebo suchá pokožka mohou být důsledkem pobytu v místnosti s příliš suchým vzduchem. Vlhkosti vzduchu je potřeba věnovat patřičnou pozornost.
Kdy je nutné zvlhčovat vzduch
Rozmezí relativní vlhkosti vzduchu ideální pro člověka je 40 až 60 procent. Příliš suchý vzduch, tj. pod 40 % relativní vlhkosti, se objevuje v mnoha domácnostech, a to zejména v topné sezóně. Vlhkost vzduchu je totiž v tomto období odbourávána různými krby a topnými tělesy. S příliš suchým vzduchem se lze často setkat také v klimatizovaných prostorách, neboť při umělém ochlazování vzduchu dochází k jeho vysoušení.
Krátkodobý, tj. maximálně několikadenní pokles vlhkosti pod 40 procent by měla většina z nás snášet bez potíží. Pokud se však vlhkost ani po několika dnech nevrací nad 40 procent nebo pokud se i krátkodobě dostane pod 30 procent, měli bychom zaujmout příslušná opatření.
Dlouhodobější vystavování se suchému vzduchu u většiny lidí způsobuje vysoušení sliznic dýchacích cest. To vede k jejich dráždění a také zvyšuje pravděpodobnost infekce nebo alergické reakce, včetně astmatického záchvatu.
Často také dochází k vysoušení pokožky, které je rizikem zejména pro ekzematiky a psoriatiky. Příliš suchá pokožka je nepříjemně napjatá a může svědit. Varovným signálem jsou také praskání rtů, pálení očí nebo neustálý pocit žízně.
Vlhkost vzduchu má vliv i na naše okolí a tepelnou pohodu. I když se teplota ve skutečnosti nezmění ani o jeden stupeň, čím vlhčí vzduch nás obklopuje, tím na nás působí tepleji. Vlhkost vzduchu udržovaná mezi 50 a 60 procenty nám tak v zimě může přinést úsporu výdajů na vytápění. Velmi suchý vzduch například také způsobuje stárnutí dřevěného nábytku a praskání laku a také zvyšuje pravděpodobnost tvorby statické elektřiny.
Vlhkoměr ukáže skutečnou vlhkost vzduchu
Než si pořídíme zvlhčovač vzduchu, měli bychom si být jisti, že se vlhkost vzduchu v naší domácnosti opravdu pohybuje v „nezdravých“ hodnotách. Mnoho rodin je v dnešní době vybaveno vlhkoměrem (hygrometrem), meteostanicí nebo podobným multifunkčním přístrojem, který je mimo jiné schopen měřit vlhkost vzduchu v místnosti.
V domácnostech, kde žijí alergici, astmatici, ekzematici nebo malé děti, je vlhkoměr užitečnou pomůckou. Tyto osoby jsou totiž nevhodnou vlhkostí ohrožovány nejvíce.
Jednoduché vlhkoměry lze pořídit již od 250 korun a vydrží sloužit mnoho let. Ceny meteostanic začínají o pár stokorun výše.
Mokrý hadr na topení stačit nebude
Aby vlhkost vzduchu v místnosti skutečně vzrostla na přijatelnou úroveň, musí se vzduch obohatit o několik litrů vody. A toho pomocí mokrých hadrů rozprostřených po radiátorech dosáhneme velmi obtížně.
S příliš nízkou vlhkostí vzduchu nám příliš nepomůže ani odpařovač, tedy zvlhčovač vzduchu na radiátor. Jde sice o levné zařízení, které funguje bez přívodu proudu, avšak množství odpařené vody je i u největších z nich velmi nízké. Ve vlažné vodě odpařovače se navíc brzy začínají množit bakterie.
Na zvlhčování vzduchu skutečně neexistuje efektivnější řešení než elektrický zvlhčovač.
Jak vybrat zvlhčovač vzduchu
Pokud se chystáme pořídit zvlhčovač a nezajímají nás technické detaily, v zásadě je jedno, jestli přístroj bude vytvářet vlhkost pomocí ultrazvuku nebo horké či studené páry. Mnohem důležitějším technickým parametrem je skutečný zvlhčovací výkon přístroje, tedy kolik vlhkosti je schopen zvlhčovač vyprodukovat.
Dražší zvlhčovače jsou vybaveny velmi užitečným zařízením pro automatickou regulaci vlhkosti, které se jmenuje hygrostat. Jedná se o spínač, který je schopen vypínat nebo zapínat přístroj v závislosti na požadované vlhkosti vzduchu. Na přístroji si nastavíme, jak vlhký vzduch chceme ve místnosti mít (např. 50 %), a jakmile během zvlhčování vlhkost stoupne na požadovanou úroveň, přístroj se automaticky vypne. Pokud po chvíli vlhkost vzduchu v místnosti opět klesne, přístroj se zapne a pokračuje ve zvlhčování.
Nemusíme tak každou chvíli kontrolovat vlhkost vzduchu na meteostanici nebo vlhkoměru a podle toho ručně zapínat nebo vypínat zvlhčovač. U zvlhčovačů vybavených hygrostatem nehrozí riziko převlhčení vzduchu, jehož důsledkem může být množení plísní a roztočů.
K jednodušším přístrojům bez automatické regulace je možné hygrostat pořídit i zvlášť. Vypadá jako taková elektrická zásuvka s displejem.Moderní zvlhčovače umějí více než jen vypouštět páru. Stále častěji se objevují barevné displeje a přesná elektronická regulace pomocí tlačítek. Vzácností již nejsou ani dálkové ovladače. Občas se objevují i přístroje, které upravují vzduch i jinak než dodáváním vlhkosti. Kupříkladu ionizací.
A kdo by se bránil pořízení zvlhčovače proto, aby si domů nepřinesl ošklivou bakelitovou krabici, může na své obavy zapomenout. Na trh se dostává čím dál více designově propracovaných modelů, které do domácnosti i kanceláře krásně zapadnou. O množství dětských variant nemluvě.
Náš tip: Nákupní rádce vám poradí jak vybrat ten správný zvlhčovač vzduchu pro vaši místnost?
Jak zvlhčovač vzduchu správně používat
Zvlhčování vzduchu není žádná věda. Přesto bychom měli znát pár jednoduchých pravidel:
- Pokud nevlastníme zvlhčovač vybavený hygrostatem (automatickým regulátorem vlhkosti), musíme si sami hlídat, aby vlhkost vzduchu ve zvlhčované místnosti nepřekračovala 60 %. Přebytečná vlhkost proniká do všech savých předmětů (koberce, nábytek, stěny apod.), kde podporuje růst plísní. Ve vlhkém prostředí se také rychleji množí roztoči žijící v postelích a čalounění. Ideální hodnota relativní vlhkosti je kolem 50 %.
- Zvlhčovač dosahuje plného účinku pouze v uzavřené místnosti. Otevřenými dveřmi nebo okny by vlhký vzduch snadno unikal.
- Zvlhčovač je potřeba umístit na rovné místo do prostoru místnosti, aby kolem něj dostatečně proudil vzduch. Neměl bych být v provozu v těsné blízkosti nábytku, obrazů a dalších předmětů citlivých na vlhkost. Jako ideální místo se jeví podlaha. Máme-li podlahu dřevěnou, raději pod zvlhčovač vkládáme nějakou nepromokavou podložku.
- Neměli bychom zanedbávat čistotu zvlhčovače. Případný usazený vodní kámen může omezovat fungování přístroje. Ještě větší pozor si musíme dávat na vodu v nádrži. Dbáme na to, aby byla nejlépe při každém zapnutí zvlhčovače čistá. Bakterie, které se snadno rozmnoží v dlouho stojící vodě, by se totiž mohly odpařovat do vzduchu. Pokud víme, že čištění zvlhčovače nebude naše silná stránka, můžeme si buďto pořídit zvlhčovač na principu horké páry, který případné bakterie ve vodě ničí, anebo si dokoupit antibakteriální tyčinku nebo kostku, která se vkládá do nádrže či základny zvlhčovačů.
Zvlhčovač vzduchu slouží k jinému účelu než čistička
Pokud chceme něco udělat pro kvalitu vzduchu ve své domácnosti, můžeme volit ze tří druhů přístrojů:
- Zvlhčovače vzduchu: zvyšují vlhkost příliš suchého vzduchu a tím pomáhají předcházet potížím způsobeným vysoušením dýchacích cest nebo pokožky.
- Odvlhčovače vzduchu: odebírají ze vzduchu přebytečnou vlhkost a tím předcházejí zejména růstu plísní.
- Čističky vzduchu: odstraňují ze vzduchu prach, alergeny a další zdraví škodlivé nečistoty.
Všechny tři druhy se podílejí na tom, aby se nám lépe dýchalo, ale každý z nich plní zcela jinou funkci. Zvlhčováním se ze vzduchu neodstraňují žádné nečistoty. A zase čističky vzduchu – pokud nejsou vybaveny zvlhčovací funkcí – neovlivňují vlhkost vzduchu. Vybíráme tedy podle toho, co nám na našem vzduchu vadí.
