Normální a zároveň ideální vlhkost vzduchu v místnosti se pohybuje kolem 50 procent. To je nejdůležitější informace, kterou potřebujete znát. Mohlo by vás ale také zajímat to, že správná vlhkost závisí na teplotě vzduchu, vašem zdravotním stavu a dalších podmínkách. Rovněž se dozvíte, co množství vody ve vzduchu ovlivňuje a jak jej můžete držet pod kontrolou.
Většinu svého času trávíme v budovách. Vlhkost vzduchu je jednou z okolností, které mají vliv na naše zdraví a pohodu, zvlášť pokud patříme mezi alergiky či atopiky.
Vhodná vlhkost se odvíjí od teploty
Doporučovaná hodnota 50 % platí pro teplotu vzduchu 21 °C, tedy běžnou pokojovou. Když teplota klesá, je potřeba vlhkosti více, a když stoupá, zase méně.
| Teplota vzduchu v místnosti | Ideální vlhkost |
| 22 °C | 40–60 % |
| 20 °C | 45–70 % |
| 18 °C | 60–70 % |
Uvedená rozmezí vlhkosti platí za „normálních“ okolností. V závislosti na vašich individuálních potřebách se ještě dají upřesnit:
- alergie na roztoče – vlhkost udržujte spíše v dolní polovině uvedeného rozmezí, protože vyšší vlhkost prospívá množení roztočů
- nemoci dýchacích cest – vlhkost udržujte spíše v horní polovině uvedeného rozmezí, protože dýchacím cestám během nemoci prospívá zvlhčování
- astma – vlhkost udržujte co nejvíce uprostřed uvedeného rozmezí a vyhýbejte se jejím prudkým změnám
50 % jako podmínka pro uchování zdraví
Vlhkost vzduchu, o které je řeč v tomto článku, je takzvaná vlhkost relativní (RV). Udává se v procentech, protože značí podíl vody rozptýlené ve vzduchu. A čím je relativní? Číslo totiž říká, o jak velký podíl z maximálního (absolutního) množství vody ve vzduchu jde.
Doporučovaná vlhkost v místnostech vychází z normální vlhkosti ve venkovním prostředí, na kterou je zvyklý nejen člověk, ale i ostatní suchozemští tvorové.
Jaké potíže mohou způsobovat odchylky od ideálního rozmezí?
- Příliš vlhký vzduch podporuje růst plísní a roztočů a také zvyšuje riziko koroze.
- Příliš suchý, ale i příliš vlhký vzduch zvyšuje riziko infekce viry nebo bakteriemi z ovzduší.
Nadměrná vlhkost je obvykle způsobena přílišným utěsněním
Každá budova je jiná. To, jaká v ní bude vlhkost, závisí na druhu a utěsnění oken, konstrukci vnějších zdí, vlastnostech podloží, řešení ventilace, počtu osob v ní a dalších věcech.
Vysokou vlhkostí a plísní na zdech nejčastěji trpí lidé ve starých domech, kde dochází ke vzlínání vlhkosti ze země. Velmi často se nám také ozývají obyvatelé panelových domů, nových nebo nově zrekonstruovaných, u kterých jsou okna natolik utěsněná, že nadbytečná vlhkost nemá kudy odcházet. Zvlášť pokud nejsou nainstalovány odtahy par z koupelny a kuchyně.
Hlavním a přitom levným opatřením je správné větrání. Když nepomáhá, je potřeba sáhnout po odvlhčovači vzduchu.
Podrobnosti rozebíráme v článku Vysoká vlhkost vzduchu v bytě.
Za suchý vzduch mohou hlavně úniky vlhkosti
Na příliš nízkou vlhkost si stěžují zejména lidé žijící nebo pracující ve starších nezateplených budovách s původními okny. Vzduch nejvíce vysychá, když je venku mráz a když je v místnosti přetopeno. Přesušováním vzduchu trpí i domy větrané vzduchotechnikou.
I v tomto případě je jako první dobré změnit způsob větrání – namísto celodenně pootevřené „ventilačky“ vyvětrat krátce a pořádně. A když tato změna nestačí, nasadí se silnější kalibr v podobě zvlhčovače vzduchu.
Více se tímto tématem zabýváme v článku Suchý vzduch v místnosti škodí dýchacím cestám i pokožce.
Nejdřív měř
„Nějak se nám doma hůř dýchá, asi si pořídíme zvlhčovač vzduchu,” slýcháme občas od našich čtenářů nebo zákazníků.
Co radíme: Před nákupem jakéhokoli přístroje na úpravu vlhkosti vzduchu je dobré si zjistit, jestli nějaký problém s vlhkostí opravdu máte, a není radno spoléhat na vlastní dojmy, které mohou být klamavé.
K tomu slouží různé vlhkoměry a meteostanice, které jsou schopny poměrně přesně vlhkost měřit a jsou k dostání v mnoha různých provedeních.
