Velmi vhodné je předem znát, na které alergeny jsou rodinní příslušníci citliví. Ne vždy se to však zjistit podaří, například u atopických dětí. V takovém případě preventivně odstraňujeme všechny základní alergeny.
Tam, kde je prach, jsou i alergeny
Při úklidu v bytě alergika se nemusíme snažit o vytváření sterilního prostředí, protože bakterie a další choroboplodné zárodky alergické reakce nevyvolávají. Nepřítelem číslo jedna je prach. Ačkoli prachová smítka sama o sobě většinou nikomu neublíží, k prachu se přidávají různé alergeny.
Nejběžnější domácí alergeny jsou tyto:
- Roztoči. Téměř neviditelní tvorové příbuzní klíšťatům, kteří žijí zejména v postelích a kobercích. Živí se především odumřelými kožními buňkami a jiným drobným odpadem, který se uvolňuje z členů domácnosti. Nejvíce alergizující jsou jejich výkaly.
- Pyl. I když se to může zdát zvláštní, pylová zrnka se velmi často dostávají do domácností. Vlétají otevřenými okny a také si je z venku přinášíme na oděvu a vlasech.
- Plísně. Problémem pro alergiky jsou zejména mikroskopická „semínka“ nazývaná spory. Plísně rostou ve volné přírodě, ale často se objeví i v domácnostech, a to například na zkažených potravinách nebo vlhkých zdech.
- Zvířata. Domácí mazlíčci a jiná zvířata jsou zdrojem silných a obtížně odstranitelných alergenů. Problémem jsou sliny, výkaly, šupinky kůže nebo výměšky různých žláz.
- Potraviny. Lidem alergickým na určité potraviny mohou vadit i nepatrné stopy jídla, které se jim mohou dostat na kůži (např. šťáva z rajčat) nebo do dýchacích cest (např. mouka).
Alergeny létají spolu s prachem ve vzduchu a usazují se na volných plochách. I alergeny, které se původně vyskytují v tekutém stavu (např. sliny zvířat), se po uschnutí proměňují v prachové částice. Polétavé alergeny se snadno dostanou do našich dýchacích cest, kde vyvolají všem známé nepříjemné příznaky. A samozřejmě také mohou zhoršovat stav atopického ekzému.
Nevířit prach
Prach spolu s alergeny odstraňujeme ověřenými metodami. Podlahy a všechny plochy, na kterých se prach usazuje, stíráme vlhkým hadrem, mopem nebo podobně fungujícím vynálezem, který zabraňuje víření stíraného prachu. Koberce a čalounění, ve kterých se alergeny rády zachycují, čistíme kvalitním vysavačem s vysokým stupněm filtrace. Vysávat bychom měli i plochy bez koberců, opět tak předejdeme víření prachu.
Alergeny poletující ve vzduchu úspěšně odstraní čistička vzduchu. Pokud doma čističku nemáme, můžeme v akutních případech používat sprej proti vzdušným alergenům (např. Air Cleanse).
Omezujeme lapače prachu
Pochopitelně nejvýhodnější je „nepouštět“ alergeny vůbec do svého domova, ovšem ne vždy je to možné. Zatímco vznik plísní je udržováním správné vlhkosti a protiplísňovými postřiky možné vcelku úspěšně kontrolovat a proti náletům pylů existují sítě do oken, takoví roztoči se rozmnožují přímo u nás doma a je téměř nemožné se jich zcela zbavit. Práci si alespoň šetříme tak, že se budeme snažit předcházet usazování alergenů. Řeč je o známých lapačích prachu – kobercích, závěsech, přehozech, tapetách a dalších dekoracích interiéru. Ty, bez kterých se obejdeme, nemilosrdně vyřadíme.
Čalouněný nábytek, kterého se z jakýchkoli důvodů zbavit nemůžeme, se snažíme občas vyčistit. Za tímto účelem byly vyvinuty speciální šetrné čisticí prostředky proti alergenům (např. Home Cleanse). Tyto přípravky můžeme používat i na pelíšky psů a koček. Deky a podobné textilie pravidelně vyprašujeme a pereme – ideálně při teplotě 60 °C, pokud to tkanina snese. Jinak je v obchodech možné sehnat speciální přísady na praní odstraňující alergeny (např. Fabri Cleanse).
Domácí alergeny ulpívají také na oblečení. Proto se ho snažíme ukládat ve skříni. Pyloví alergici by si navíc měli dát pozor na pyl, který se na jejich svršky nachytá venku. Takto znečištěný oděv by si neměli brát do ložnice.
Při alergii na roztoče se zaměříme na pořádek v ložnici. Pokud nemáme k dispozici protiroztočové povlaky, musíme měnit každý týden polštáře, peřiny i všechno povlečení a prát je alespoň na 60 °C anebo opět s přídavkem pracího přípravku proti alergenům. Nezapomínáme na plyšové hračky, které bohužel patří mezi lapače alergenů.
Úklid bez alergika
Uklízíme přitom tak často, jak je potřeba. V případě alergiků to znamená tak, aby byly projevy alergie co nejmenší. Samozřejmě bereme ohled na prostředí a podmínky, ve kterých se nachází naše domácnost. Pokud má někdo z rodiny alergii na pyly trav a za domem kvete louka, budeme muset uklízet intenzivněji. Nebo pokud jsme alergičtí na morče, které chová naše dítě, a nemůžeme se chlupatého mazlíčka zbavit, je v našem vlastním zájmu starat se o nízkoalergenovou čistotu.
Důležité je myslet na to, že alergik by neměl být přítomen úklidu, pokud hrozí víření „jeho“ alergenů (děti mají z tohoto pravidla radost). Pokud odejít nemůže, měl by si nasadit obličejovou filtrační masku, která mu ochrání dýchací cesty. Dobrým zvykem je po úklidu místnosti důkladně vyvětrat.