Patofyziologický mechanizmus alergické rýmy je reakce alergenu a specifické IgE protilátky, která má za následek degranulaci žírných buněk a uvolnění zánětlivých mediátorů – především histaminu.
Alergická rýma se vyskytuje nejvíce u dětí straších 10 let a mladých dospělých, více u lidí z měst a průmyslových oblastí. Chronickou rýmou (alergickou i nealergickou) trpí 20 % dospělých a 10 % dětí. Alarmující je, že jen polovina je adekvátně léčena. Alergická rýma je jedním z hlavních rizikových faktorů pro rozvoj astmatu. Pacient s rýmou by měl být vyšetřen stran eventuálního astmatu a naopak pacient s astmatem na alergickou rýmu. 56 % pacientů s alergickou rýmou má astma a naopak 85 % astmatiků má alergickou rýmu. Uvádí se, že až 40 % neléčených alergických rým přechází do astmatu. Velice často můžeme vidět alergickou rýmu v kombinaci se záněty paranazálních dutin (PND), nosní polypozou a atopickým ekzémem. V současné době se nejčastěji uplatňuje klasifikace rýmy podle iniciativy ARIA.
- Dle frekvence příznaků na intermitentní (občasnou, tj. méně než 4 dny v týdnu nebo méně než 4 týdny v roce) a perzistující (trvalou, tj. více než 4 dny v týdnu a více než 4 týdny v roce).
- Dle intenzity a vlivu na kvalitu života – mírná / středně silná / silná (stupeň narušení spánku, denních aktivit, sportu a zábavy).
V diferenciální (rozlišující) diagnostice musíme pomýšlet na nosní polypy, mechanické změny (deviace nosního septa, adenoidní vegetaci, hypertrofii skořep, anatomické odchylky, cizí tělesa), tumory, granulomy (Wegenerova granulomatoza, sarkoidosa, TBC, maligní granulom) a v neposlední řadě na cerebrospinální likvoreu.
okud bychom si chtěli vyjmenovat nejčastější spouštěče alergické rýmy, pak musíme na prvním místě uvést vzdušné alergeny – pyly, plísně, roztoče, domácí zvířata, hmyz a alergeny z pracovního prostředí. Svoji negativní úlohu zde jistě plní znečištění ovzduší (zhoršená kvalita ovzduší interiérů – 90 % života trávíme uvnitř budov, kde jsou ve zvýšené míře zastoupeni roztoči, cigaretový kouř, …). V exteriérech, zvláště ve městech, jsou ve zvýšené míře zastoupeny ozón, oxidy dusíku a síry, zplodiny dieslových motorů. Všechny tyto faktory podporují nadprodukci IgE a rozvoj alergického zánětu. Z dalších tzv. spouštěčů můžeme jmenovat aspirin (ASA a nesteroidní antiflogistika u disponovaných jedinců jsou častým spouštěčem příznaků rýmy a astmatu), léky, hormony (těhotenství – překrvení) a konečně faktory psychogenní (deprese vede k překrvení v nose).
Ne vždy si uvědomujeme, jak výrazně obyčejná rýma zhoršuje kvalitu života našich pacientů. Způsobuje útlum, ospalost, chronickou nevyspalost, zhoršuje kognitivní a psychomotorické schopnosti s následkem snížení výkonnosti a produktivity.
Diagnostika alergické rýmy spočívá v odběru podrobné anamnézy, provedení kožních prick testů a odběru specifických IgE protilátek. Z pomocných vyšetření nejčastěji provádíme spirometrii (měření kapacity plic), ORL a oftalmologické vyšetření, v indikovaných případech i imunologické vyšetření. Ve specializovaných centrech lze provést rhinomanometrii a nosní provokační testy.
V terapii alergické rýmy stojí na prvním místě vždy důsledná eliminace alergenů. Tato však v mnoha případech není objektivně možná. Potom tedy nastupuje farmakoterapie, kde dominantní postavení zajímají ústně podávaná antihistaminika, v těžších případech přidáváme lokální koritkoid či lokální antihistaminikum. Je možné využít i kromony, které však mají nutnost podávání 3–4krát denně a pozvolný nástupu účinku, pouze přechodnou dobu lze využívat lokální či perorální dekongestiva (léky zmírňující otoky). Výhodná při vodnaté hypersekreci jsou místně podávaná anticholinergika (zklidnění nervů ve sliznici).
Zvláštní postavení v terapii alergické rýmy zajímá specifická alergenová imunoterapie (SAIT), která je jedinou léčbou odstraňující příčinu alergie. Tento postup však naráží zejména na to, že ne všichni pacienti jsou vhodní k vedení SAIT.
Závěrem lze říci, že tendence k rozvoji alergického onemocnění se v průběhu života člověka mění a rizikovým obdobím je především ranný dětský věk. Včasné dosažení rovnováhy imunitní odpovědi na alergeny prostředí je základním ochranným prvkem před vznikem alergie. Vznik rovnováhy může být narušen znečištěním prostředí, viroinfekty nebo silnou expozicí alergenům v kritickém období.
MUDr. Tomáš Rohovský
