„Dobrý den, pane doktore, mám alergickou rýmu a astma. Několik let chodím na alergologii a při poslední kontrole mi naše paní doktorka říkala něco o nějakých vakcínách proti alergii. Strašně ale spěchala, mluvila o nějakých kapkách a injekcích, potom vyřídila 3 telefony a než jsem se stačila na něco zeptat, tak jsem byla v čekárně. Mohl byste mi to trochu vysvětlit?“
Bohužel se stává, že někdy i my lékaři nevěnujeme pacientovi dostatek času, abychom vše řádně vysvětlili. Je to jednoznačně naše chyba. Vakcinace, nebo správněji specifická alergenová imunoterapie – SIT (někdy se můžete setkat se starším názvem hyposenzibilizace), je v současné době jedinou možností jak zasáhnout do podstaty onemocnění. Veškerá ostatní léčba řeší jenom následek a ne příčinu alergického onemocnění. Tam, kde je léčba indikována, představuje pro nemocného šanci na mírnění obtíží, v optimálním případě jejich vymizení. Je prokázáno, že pravděpodobnost zhoršení alergického onemocnění, nebo přechodu alergické rýmy do bronchiálního astmatu je při vakcinaci nižší. Nutno však konstatovat, že reakce na tuto léčbu je individuální.
Jak vlastně vakcinace funguje, jak dlouho je na ni třeba docházet?
Vakcinace spočívá v opakovaném podávání alergenu. V úvodu léčby dávka alergenu stoupá od malých dávek až po dávky udržovací. Vždy je dopřáno organismu dostatečné množství času, aby se s tímto alergenem sám „vypořádal a zvykl si na něj“. Toto časové období je různě dlouhé, od podávání denního, až po podávání jednou za 2 měsíce – podle druhu a výrobce. Podle individuální snášenlivost pacienta lze schémata podávání upravovat. Vakcinace se dříve podávala většinou před pylovou sezónou, nyní se preferují celoroční schémata. Délka vakcinace je většinou 3 roky. Podle odezvy pacienta lze však prodloužit podávání na 5 let. V současné době je k dispozici několik druhů vakcín. Tyto se liší kvalitou a finančním zatížením pacienta. V každém případě však i léčba vyžaduje spolupráci pacienta. V případě léčby injekčním preparátem je nutné docházet v pravidelných intervalech k lékaři. Alergolog vždy doporučí nejvhodnější preparát. Téměř vždy ale existuje možnost volby mezi několika výrobci lišící se kvalitou a doplatkem pro pacienta.
Paní doktorka mluvila o injekcích nebo o kapkách…
Podle způsobu podávání můžeme vakcíny dělit na sublingvální – kapkové, které si pacient bere doma dle přiloženého schématu sám, a na injekční, kdy pacient dochází v pravidelných intervalech k aplikaci k lékaři. Kapkové vakcíny jsou pro pacienta pohodlnější – pacient je bere doma, nemusí dojíždět k lékaři a obejdou se bez píchnutí injekční jehlou. Na druhou stranu jsou zatíženy výrazně větším doplatkem ze strany pacienta (oproti injekční formě je rozdíl v doplatku za kalendářní rok až několik tisíc korun). Kapkové vakcíny jsou oproti injekční formě mnohem náročnější na spolupráci pacienta – udává se, že až 60% pacientů nedodržuje přesně dávkovací schéma, a tím pádem se účinnost vakcinace snižuje. Injekční vakcíny jsou levnější. Pacienti lépe spolupracují než u kapkových forem. Bohužel se neobejdou než píchnout injekční jehlou. Oproti kapkové formě je výrazně větší časová náročnost. V prvních cca 4 měsících se na vakcíny dochází zpravidla 1× týdně, v udržovací fázi pak 1× za 1–2 měsíce. Obecně lze tedy říci, že kapkovou formu preferujeme u malých dětí nebo u pacientů, kteří preferují menší časovou náročnost, nebo tam, kde je zhoršena dostupnost alergologického pracoviště. Výhradně injekční formu podáváme pouze u pacientů s přecitlivělostí na jed včely nebo vosy. Pokud pacient dodržuje termíny aplikace, je účinnost injekční a kapkové formy shodná. Základním požadavkem je, aby byla vybrána vakcína standardizovaná – tedy vakcína dostatečně kvalitní.
Takže u jakých alergií je možné vakcíny podávat?
Nejčastěji podáváme vakcíny u pacientů s alergickou rýmou, alergickými záněty spojivek a astmatem. Pokud se zmíníme o jednotlivých alergenech, pak byla jednoznačně prokázána účinnost vakcín při alergii na pyly, roztoče, plísně, včelu, vosu, zvířecí alergeny a šváby. Prozatím ve stadiu výzkumu je vakcinace u potravinové alergie, atopického ekzému a kopřivky.
Musí být splněny nějaké zvláštní podmínky?
Vakcíny podáváme pouze v případě, že se není možné alergenu vyhnout. Alergie musí být potvrzena kožními testy nebo odběrem krve a zároveň musí být jasná souvislost mezi obtížemi a expozicí alergenu. Lépe fungují vakcíny v případě, že je přítomna alergie na jeden či několik málo alergenů. Samozřejmý je předpoklad dobré spolupráce pacienta.
A jsou vakcíny bezpečné?
Vakcinace standardizovanými vakcínami je považována za bezpečnou za předpokladu dodržení správného postupu, který může zajistit pouze alergolog. Nežádoucí reakce lze rozdělit na místní (svědění ústní sliznice u kapek a zarudnutí, otok a bolestivost v místě vpichu u injekcí) a celkové, kterých předcházíme 30minutovým sledováním pacienta po každé aplikaci injekce.
Kdy mohu očekávat zlepšení stavu po zahájení vakcinace?
Nástup účinku vakcín je pomalý. Většinou vidíme efekt až po 1 roce. Pokud nedojde ke zlepšení do 2 let od zahájení, tak vakcinaci ukončujeme. Pro hodnocení účinnosti nelze použít kožní testy ani odběr krve. Musíme sledovat celkový stav pacienta, nejlépe podle kalendáře příznaků, který si pacient vede.
Domníváte se tedy, že bych byla vhodnou kandidátkou na léčbu vakcínami?
Pokud splňujete indikační kritéria a není přítomna žádná kontraindikace, tak zcela jistě. Vaše alergoložka by si měla najít možnost vám zevrubně vysvětlit, co pro vás vakcinace znamená, jaká jsou její očekávaná pozitiva, možné nežádoucí reakce. Jak bude náročná pro vaši peněženku a na váš čas. Jistě vám područí i vhodnou formu vakcíny. Konečné rozhodnutí bude ale záviset pouze na vás.
MUDr. Tomáš Rohovský
