Tento zájem jistě souvisí s nárůstem alergických onemocnění v populaci. Asi 40 % populace má objektivně zjistitelnou vrozenou – genetickou dispozici k alergickému onemocnění. Jsou tedy doživotními nositeli genů pro alergii a mají již vytvořeny alergické protilátky, jsou takzvaně senzibilizováni. Tito jedinci jsou odborně nazýváni atopiky. 25 % z nich má již projevy této senzibilizace navenek – tzv. alergii. Nesnášejí kontakt s rostlinami, zvířaty, hmyzem, jídlem, různými látkami, zkrátka součástmi našeho běžného života, které ostatní lidé tolerují bez obtíží.
Alergická matka je z hlediska vzniku alergie 50% rizikem pro své dítě, senzibilizuje svůj plod i přes placentu, otec je nositelem 30–40% rizika. Trpí-li oba rodiče týmž typem alergie, zvyšuje se riziko pro jejich dítě na 70 %. Ale i zcela zdravým rodičům bez atopicko-alergické zátěže se může až v 10 % narodit dítě, u něhož propukne v průběhu života alergické onemocnění.
Vznik alergie není ale ovlivněn pouze genetickými vlivy. Podstatný vliv má rovněž prostředí. Preventivní protialergická opatření mají začínat ještě před narozením dítěte. Týká se to především rodin, kde se alergie již vyskytla a lze počítat se zvýšeným rizikem vzniku alergie u narozeného dítěte. Zvláště velké riziko vzniká tehdy, když těhotná žena je sama alergická.
Doporučuje se věnovat zvýšenou pozornost vnitřnímu – bytovému prostředí. V interiérech trávíme až 90 % svého času. Vystavujeme se tak kontaktu s alergeny roztočů, plísní, zvířecí srsti, mikroorganismy…
K preventivním opatřením v bytovém prostředí těhotné ženy patří upravení vlhkosti a teploty, časté větrání s cílem snížit množství roztočů, snížit kontakt těhotné s domácím prachem a domácím zvířetem. U pylových alergiček bránit vstupu pylových zrn do bytových prostor např. protipylovými sítěmi v oknech.
Preventivní opatření proti hlavním alergenům v našich interiérech u alergicky rizikových jedinců se stále považují za podstatná pro výrazné snížení počtu onemocnění souvisejících s alergií. Je potřeba se ale zmínit i o tom, že se objevilo mnoho důkazů o negativním vlivu stoupající úrovně hygieny na vznik alergií.
Těhotná žena nemá kouřit. Je prokázán negativní vliv kouření ať již aktivního či pasivního na rozvoj alergického onemocnění dítěte. Zákaz kouření platí během těhotenství, během kojení, ale i později nejen pro matku, ale i pro otce dítěte, pro rodinu, spolupracovníky…a to absolutně, tedy i pro rodiny bez rizika alergie.
Významné jsou alergické reakce na potraviny. Mezi nejvíce alergizující potraviny patří kravské mléko, vejce, kakao, čokoláda, ořechy, mandle, mák, ryby, jablka, citrusy, kiwi, rajčata, celer, petržel. V těhotenství se nedoporučuje žádná speciální dieta s výjimkou vyřazení potravin, na něž již měla těhotná alergickou reakci. Pro zajímavost lze obecně říci, že přibývá výskyt nových potravinových alergií, např. na tropické ovoce. Na druhé straně výskyt některých dlouho známých potravinových alergií klesá. Příkladem je alergie na kravské mléko, jejíž výskyt se od počátku tohoto století postupně snižuje, pravděpodobně v souvislosti s obnovenou popularitou kojení a používáním hydrolyzátů kravského mléka. Kojení v prvních šesti měsících života má velký význam v prevenci alergií.
Kromě vlivu prostředí jako takového je nesmírně důležitý časový faktor, který určuje, v jakém období vývoje plodu k vystavení se alergenům prostředí dojde. Jedná se o druhý trimestr těhotenství, přesněji období mezi 17.-21. týdnem těhotenství. Při kontaktu s alergenem před tímto termínem nedojde k senzibilizaci pro nedostatečnou vyzrálost imunitního systému plodu. Expozice alergenům ve třetím trimestru již nemá vliv na vznik alergických reakcí. Se zvýšeným rizikem vzniku alergie je spojena expozice vysokým koncentracím alergenu v prvních měsících života dítěte. Tyto informace lze využít v souvislosti s termínem početí dítěte.
V rodinách bez prokazatelného rizika alergie jsou specializovaná opatření v době těhotenství nevýznamná. Pro těhotnou a kojící matku bez rizika alergie není např. nutná úprava vnitřního prostředí, stejně tak se jí netýká vyřazení jakýchkoliv potravin z jídelníčku.
Častým tématem v období těhotenství jsou léky. Základním požadavkem je vždy plná kontrola nemoci po celou dobu těhotenství. Hlavním nebezpečím je pro budoucí matku a její dítě nedostatečná léčba a stabilita nemoci. Toto pravidlo platí zvláště u těhotných astmatiček. Průduškové astma je nejčastějším vážným onemocněním v těhotenství. Postihuje 8,4 % těhotných žen. Všechny běžné preventivní léky užívané u astmatu jsou po celou dobu těhotenství bezpečné. Bez omezení lze podávat především inhalační (vdechované) kortikosteroidy a běžné pomocné inhalační léky. Určitá omezení mohou platit pouze v začátku těhotenství pro antihistaminika, avšak antihistaminika druhé generace (cetirizin, loratadin) lze podávat v jednotlivých obdobích těhotenství bez omezení. Systémové (tabletové, injekční) kortikosteroidy se doporučují podávat pouze u těžkých astmatiček v případě ohrožení jejich života a života dítěte.
Zpracovala MUDr. Marcela Pospíchalová
