Hmyz, který může vyvolat život ohrožující reakce, patří do rodu blanokřídlých, který při útoku bodá žihadlem a vstřikuje jed.
Vzhledem k podobnému složení hmyzích jedů může nastat zkřížená alergie, přičemž nejčastější případy jsou:
- vosa ↔ sršeň
- včela ↔ čmelák
Včely a čmeláci nejsou „přirozeně“ agresivní. Bodnou v případě ohrožení, nebo když cítí nebezpečí. Včelí žihadlo je jako ostnatá harpuna, a nelze je proto po propíchnutí kůže vytáhnout. Včela přijde po bodnutí nejen o žihadlo s jedovým váčkem, ale i o kus zadečku a zažívacího traktu a umírá.
Vosy a sršně naopak mohou být agresivní a samy napadat, zejména při obraně svého hnízda nebo vyprovokování. Jejich žihadlo je hladké, bez ostnů, po bodnutí jej lze snadno vytáhnout. Vosy i sršně mohou proto bodnout i několikrát po sobě.
Začátkem jara nejčastěji bodne včela. K alergickým reakcím na včelí bodnutí dochází zvláště u včelařů, jejich rodinných příslušníků a sousedů. Spontánní bodnutí v pozdním létě nebo v blízkosti potravin či spadlého ovoce pochází téměř s jistotou od vosy.
Jak známo, ne všichni zástupci bodavého hmyzu mají žihadlo. Řeč je o samcích, odborně trubcích. V přírodě se jich vyskytuje daleko méně než dělnic a mají kratší život. Trubci mohou k obraně použít svá kusadla. Jejich kousnutí ale pro člověka není nebezpečné.
Kousnutí hmyzem, jako jsou komáři, mravenci nebo ovádi, může někdy vyvolat velký svědící otok, který je důsledkem reakce přecitlivělosti na sliny vyměšované hmyzem při kousnutí. Tyto místní reakce jsou nepříjemné, ale pouze velmi vzácně se jedná o alergii. Nebezpečí je tedy minimální.