Pro alergiky jde však o období rizikové – problémy se stupňují u pylových alergií, na pozoru se musí mít osoby alergické na poštípání hmyzem, stále agresivnější slunce způsobuje solární alergie.
V tomto článku přinášíme přehled o nebezpečích, které pro nás léto připravuje, včetně doporučených opatření, která pomohou alergikům problémy minimalizovat.
Pyly nás v létě trápí nejvíce
Alergie na pyl je v létě nejčastějším problémem. Při pobytu v přírodě by měl alergik zohlednit, že na venkově je v létě větší koncentrace pylu než ve městě
Kvetou louky, některé se i sečou. Při sušení sena se víří prach a pyl. Také při sklizni obilí víří okolo kombajnů oblaka prachu s částečkami obilí.
Preventivní opatření a praktické rady
- Omezit vycházky z domu za slunečných a větrných dnů (nejvhodnější částí dne pro pohyb mimo domov je časné ráno, naopak maximum pylů bývá v ovzduší kolem poledne).
- Pro vycházky využít doby těsně po dešti, kdy je v ovzduší minimální množství pylu.
- Vyhýbat se okraji lesa, neboť funguje jako filtr, ve kterém se koncentruje pyl (naopak uvnitř lesa bývá pylu velmi málo).
- Pobývat u vodních ploch (raději s písečnými nebo kamenitými okraji, nikoli se zatravněnými břehy).
- Automobil rodiny alergika by měl být vybaven kvalitním pylovým filtrem. Během jízdy není vhodné větrat oknem.
- Pravidelně sledovat hlášení Pylové informační služby o průběhu pylové sezóny a podle možností vycestovat v kritickém období do klimaticky výhodnějšího prostředí (na horách bývá pylová sezóna o 1–3 týdny zpožděná, naopak u moře se směrem k jihu Evropy zvětšuje předstih sezóny).
Na sezónu je možné se připravit také speciální vakcinací, která dokáže zmírnit průběh alergických reakcí. Jde o jediný druh léčby, který postihuje jádro nemoci, musí se s ní však začít rok dopředu, minimálně půl roku před začátkem pylové sezóny.
Pokud pacient pravidelně užívá nějaké protialergické léky, je vhodné před odjezdem na dovolenou zkontrolovat jejich zásobu a případně si nechat další předepsat.
Alergik obvykle musí užívat určité léky pravidelně a další jenom při obtížích. Jejich vysazení uprostřed přírody je velkou chybou. Rýma nebo astma se mohou zhoršit a zkazit prázdniny.
Pozor na žihadla!
Včely, vosy, sršně… jejich bodnutí je nepříjemné a bolestivé, ale pro některé může být i životu nebezpečné.
Nejčastější reakcí je zarudnutí v místě vpichu a bolestivý otok. Jeho nebezpečí je i v tom, že jak natéká směrem ven, tak může natékat i směrem dovnitř. To je riskantní zejména v okolí tepny nebo žíly na krku, kde může způsobit smrt zadušením.
V ojedinělých případech může dojít i k reakci, která může být životu nebezpečná a kterou nazýváme anafylaktický šok. Včelí jed obsahuje alespoň osm různých látek, z nichž enzymy jsou obzvláště alergizující. Po prvním bodnutí je většinou postižené místo jen mírně nateklé a svědí. Mohou se objevit i dechové potíže, horečka a nevolnost. K alergickému šoku může dojít přímým vniknutím jedu do krve, v tu chvíli je třeba okamžitě volat lékaře. Každý alergik by měl mít u sebe tablety anthistaminika a při těžším průběhu okamžitě vyhledat lékaře.
Jak na žihadlo?
Ostrým předmětem, pinzetou nebo popřípadě nehtem žihadlo opatrně vyjměte a místo vpichu chlaďte mokrým obkladem. Včelí žihadlo nikdy nevyndávejte přímo za jedový váček, jeho zmáčknutím byste si totiž vstříkli do těla další dávku jedu. Je vhodné postižené místo potřít speciálním přípravkem, který zmírňuje otok a svědění, a dále je dobré podání anthistaminik.
Alergik by měl mít u sebe i autoinjekční pero s adrenalinem.
Příznakem nastupujícího šoku je svědění a pálení kůže, zejména dlaní, třísel a ušních boltců, zarudnutí pokožky, otok a pálení rtů a kopřivka. Lidé mají pocit, že mají v krku cizí těleso, že se jim zvětšil jazyk, hůře se jim polyká a dýchá, chce se jim zvracet.
Při těžkém šoku klesne tlak, člověk se dusí, sípe, oteče mu jazyk. Mívá křeče v břiše, ženy v podbřišku, postižený zvrací, má průjem, točí se mu hlava, má poruchy vidění a buší mu srdce. Může omdlít a přestat dýchat.
Lidé, kteří jsou u člověka postiženého anafylaktickým šokem, by měli okamžitě zavolat linku 155.
Neprodleně by měli dát pacientovi jeho lék. Neměli by ho nechat sedět či stát, ale uložit ho na bok, nejlépe do stabilizované polohy. Pokud postižený ztratí vědomí a přestane dýchat, je nutno zahájit oživování – tedy nepřímou srdeční masáž a umělé dýchání: 30 stisků, dva dechy a opakovat, dokud nedorazí sanitka.
Preventivní opatření a praktické rady
- Nechodit v trávě bez obutí
- Nenosit pestré oblečení (včely přitahuje žlutá barva)
- Hmyz agresivně reaguje na jakékoli silné pachy, včetně alkoholu
- Nejezte venku žádné sladkosti a nepijte sladké nápoje, láhve vždy pečlivě zavírejte
- Když vás začnou obletovat včely nebo vosy, zůstaňte v klidu a hlavně kolem sebe nemáchejte rukama, rychlé pohyby je nejvíc dráždí
- Nejhorší reakce na hmyzí jed je v době rozkvětu máku, to jsou včely nejagresivnější, dbejte proto zvýšené pozornosti
Slunce – přítel, či nepřítel?
Nejčastějším fotoalergickým projevem je tzv. polymorfní světelná erupce, označovaná lidově jako sluneční ekzém nebo sluneční alergie. Objevuje se při prvním jarním oslunění nebo i uprostřed léta při velmi prudkém slunění (příjezd na dovolenou k moři).
Projevy vznikají za hodiny až dny po oslunění.
Mohou být velmi různorodé: od svědivého zarudnutí, přes „krupičku“ až ke splývajícím mokvajícím puchýřkům. U jednoho pacienta má onemocnění vždy stejný vzhled. Typický je pro něj tzv. hardening fenomén – s postupujícím létem se kůže „otužuje“, projevy jsou mírnější, stejně tak po návratu od moře se potíže již v sezoně nevrací.
Při léčbě se využívají antihistaminika, místně protisvědivé zásypy, tekuté pudry, např. s taninem, popřípadě i kortikoidy místně na pokožku, v těžkých případech i v tabletách.
Nejdůležitějším preventivním opatřením je používání ochranných opalovacích krémů proti UVA i UVB záření, které je nutno používat i při užívání beta karotenu či po absolvované světloléčbě.
Sluneční kopřivka
Vzácnější, ale dramatičtěji probíhající je sluneční kopřivka: alergická reakce vyvolaná UV zářením, podmíněná alergií I. (časného) typu. Vzniká po několika minutách slunění výsevem svědících kopřivkových pupenů na kůži. Tyto mohou splývat do větších ložisek až otoků. V těžších případech je výsev provázen celkovými příznaky, např. bolestmi hlavy, nevolností, poklesem tlaku nebo kolapsovým stavem. V lehčích případech odeznívá do dvou hodin.
V léčbě je vždy nutno odejít ze slunce, podávají se antihistaminika, někdy kortikoidy. Jako prevence se opět využívá ochranných opalovacích krémů proti UVA i UVB, a to i před krátkodobým pobytem venku, také zvyšování tolerance kůže postupným ozařováním UVA a UVB před sluneční sezonou a celkově podávanými léky ze skupin antimalarik a kortikoidů.
Výběr vhodného opalovacího přípravku
V první řadě je důležité vědět, pro jaký typ pokožky opalovací přípravek potřebujete. Nebudeme se věnovat výběru z hlediska fototypů (zde platí, čím světlejší pokožka, tím větší faktor), ale vezmeme v úvahu potřeby pokožky atopické, alergické či citlivé.
1. Pokožka s atopickým ekzémem
Zde jsou nejvhodnější přípravky na bázi čistých minerálních filtrů. Měly by být bez parfemace a chemických filtrů, které mohou zhoršit stav atopické pokožky. Ideální je faktor 50, který zajistí vysokou ochranu před slunečním zářením. Velmi vhodný je i pro malé děti.
2. Pokožka se sklonem k „sluneční alergii“
Pro osoby trpící sluneční alergií, která se projevuje nepříjemnou kožní vyrážkou a svěděním, je doporučována extrémní sluneční ochrana, tzv. TOTAL SUNBLOCK přípravky s faktorem 50+. Dále jsou vhodné pro velmi světlou pokožku, která má sklon ke spálení, citlivou pokožku a jako ochrana v extrémních podmínkách (moře, hory, tropy).
3. Péče po opalování
Pokožce je třeba věnovat zvýšenou pozornosti i po opalování. Výběrem vhodného přípravku pokožku po slunění zklidníte a dodáte jí potřebné živiny a hydrataci.
