Po dlouhé zimě je tu konečně vymodlené jaro, které většině lidí vlévá optimismus do žil, i když alergikům pravidelně vhání slzy do očí. S prvními rozkvetlými stromy vytahují kapesník a často jej neodloží až do konce pylové sezóny. Alergie na pyl je však jen jedna z mnoha, které lidé často podceňují, čímž si podle odborníků mohou přivodit mnohem vážnější zdravotní potíže.
Počet alergiků v Česku – stejně jako ve světě – neubývá, naopak v určitých případech dokonce roste. Na svědomí to podle odborníků mají jak změny v životním prostředí a životním stylu moderní společnosti, tak i nedostatečná informovanost a lhostejnost samotných alergiků.
Vedle znečištěného ovzduší, v němž se pohybujeme trávíme mnoho času v uzavřených interiérech, v nichž je řada faktorů podporujících vznik alergií, např. klimatizace či těsná plastová okna. S moderním životním stylem souvisí také mnohdy stres, nedostatek pohybu a obezita, které narušují imunitní systém. Svou roli podle odborníků může hrát také úzkostná hygiena. Ta může mít za následek větší choulostivost a nižší imunitu vůči škodlivým vlivům.
Alergií ovšem lidé často nazývají i projevy, které s tímto onemocněním nemají nic společného. „Alergie jsou akutní a chronické, mnohé jsou "jen“ život sužující, ale některé mohou být velmi prudké až třeba život ohrožující, tj. tzv. anfylaxe," upřesnil doktor Petr Čáp z Centra alergologie a klinické imunologie Nemocnice Na Homolce.
„Mohou se dělit na potravinové a lékové, ale nejznámější je patrně pylová rýma a alergické astma. Máme však také alergie oční, kožní (exémy, kopřivky a otoky), chronickou rýmu, alergii na latex a některé zvláštní formy jako např. profesionální alergie,“ rozdělil doktor Čáp.
Alergie se nesmí podceňovat
Odborníci varují před podceňováním alergie, které podle nich vede k rozvoji mnohem závažnějších forem onemocnění. Podceňování může vést ke vzniku chronických potíží i ke krizovým situacím (například záchvatům), kdy nemocný akutně potřebuje léky, ale nemá je.
Naopak včasným opatřením se podle odborníků dá průběh alergických reakcí značně ovlivnit. Vyšetření u alergologa přinese postiženému přesnou a včasnou diagnózu včetně určení intenzity onemocnění. Alergolog stanoví rovněž prognózu, z níž se pacient dozví, jak se alergie nejspíš bude vyvíjet, což má nesmírně pozitivní vliv na jeho psychiku.
Společně se specialistou pak vymyslí plán kroků, které mohou vést ke zmírnění projevů onemocnění. „Součástí léčby jsou vedle farmakologických opatření i nefarmakologická, jako například stanovení vhodného režimu, diety, volby profese apod.,“ vysvětluje Petr Čáp z Centra alergologie a klinické imunologie Nemocnice Na Homolce. Léčba u alergologa by podle něj měla být kontinuální a zahrnovat pravidelné kontroly.
Zdroj: Veronika Hušková, Novinky.cz
