Spousta lidí to zná – opakovaná rýma, časté nachlazení, škrábání v krku, zvýšená teplota. Tito pacienti bývají nezřídka léčeni opakovanými kůrami antibiotik. I když zpočátku fungují dobře a splňují požadavek na rychlé vyléčení, časem se může stát, že i ony přestanou fungovat. Častou příčinou dlouhodobé rýmy bývá alergie. Alergie je chronický alergický zánět na sliznicích, v tomto případě dýchacích cest. Tento dlouhodobý zánět postupně narušuje sliznice a ničí místní imunitní – obranné reakce. Takto oslabená sliznice pak není schopna se bránit celé řadě virů a bakterií.
I když si to neuvědomujeme, čistý nos je základem dobrého dýchání a ochranou před infekcemi vedlejších nosních dutin a zánětů středního ucha. Nos a nosní sliznice mají důležitou funkci – zvlhčují, ohřívají a čistí vdechovaný vzduch od znečišťujících látek a alergenů. Když je sliznice nosu zduřená a nos neprůchodný, nemohou plnit tyto základní fyziologické funkce. Nos je navíc vstupem do dolních cest dýchacích a jejich ideální ochranou. Funkce nosu je nezastupitelná, neboť nosem je profiltrováno za 24 hodin až 10 tisíc litrů vzduchu. Narušená funkce nosu vlivem přetrvávající alergické rýmy brání vykonávání těchto ochranných funkcí, a tím pádem dochází k častým infekcím průdušek a příznakům průduškového astmatu.
Až 25 % lidí trpí nosními obtížemi. Považují je za běžnou součást svého života. Většina z nich své potíže neřeší, jen při zhoršeném průběhu rýmy kupují různé kapky do nosu, aby mohli volně dýchat, především v noci, kdy neprůchodný nos brání klidnému spánku. Dlouhodobou aplikací rychle působících kapek a sprejů se ještě více poškozuje nosní sliznice. Postupně dochází k opakovaným nachlazením, která jsou řešena opakovanou antibiotickou léčbou. Podceněním významu chronické rýmy se oddaluje nástup účinné protizánětlivé léčby.
Alergická rýma je nejčastějším alergickým onemocněním a postihuje 15 až 30 procent dospělé populace a 40 procent dětí (podle ročního období a lokality). Alergická rýma svými klinickými příznaky zasahuje do kvality života pacientů, podílí se na školní absenci dětských alergiků, snižuje produktivitu práce dospělých pacientů. Je provázena řadou přidružených onemocnění. V dětském věku to bývá zánět středouší. Jak v dospělé, tak v dětské populaci je alergická rýma spojená i se zánětem nosních dutin. Nejčastější a nejzávažnější sdruženou chorobou je průduškové astma. Nemocní s alergickou rýmou jsou vystaveni až čtyřikrát vyššímu riziku, že v průběhu života dospějí k alergickému postižení dolních cest dýchacích – k bronchiálnímu astmatu.
K léčbě alergického zánětu máme nyní k dispozici tzv. nová antihistaminika. Jedná se o léky ze skupiny levocetirizin a desloratadin. Tyto léky kromě zlepšeného protialergického účinku mají i onen požadovaný protizánětlivý efekt. Tím pádem je potlačen alergický zánět na sliznicích, což vede k lepší obranyschopnosti sliznic. Tyto léky s protizánětlivým účinkem by měly být užívány dlouhodobě a pravidelně, aby se jejich účinek mohl rozvinout v plném léčebném účinku.
Podobně i zahájení protizánětlivé léčby průdušek dochází nejen ke zlepšení parametrů dechových funkcí, ale také ke snížení počtu infekcí průdušek a tím i ke snížení nutnosti nasazení antibiotik při infekci.
Odpověď na otázku v úvodu je tedy záporná, pacienti s alergií nemusí antibiotika užívat častěji ve srovnání s pacienty bez alergie. Pokud je správně a včas nasazena protialergická léčba, pak dochází ke snížení nutnosti užívat antibiotika.
