Proč k alergologovi?
K záměru provést alergologické vyšetření vedou určité zdravotní potíže. Patří mezi ně např. krátkodobá, v atakách přicházející vodnatá rýma provázená kýcháním, svěděním sliznic, dlouhodobě trvající vodnatá rýma, často spojená s pocitem „ucpaného“ nosu, slzení, svědění očí, jejich zarudnutí, otoky očních víček, stavy dráždivého kašle, dušnosti, pískoty na hrudi, otoky rtů, jazyka, hrtanu, kopřivka na kůži, zarudnutí kůže, bolesti břicha, průjmy, neobvyklá reakce po bodnutí hmyzem či po aplikaci léku…
K lékaři alergologovi odesílá k vyšetření nejčastěji praktický lékař, lékař ORL, oční lékař, kožní lékař. Za tímto účelem vypisuje doporučení. Termín vyšetření na alergologii je plánovaný. Jsou však situace, kdy se první alergologické vyšetření provádí bez předchozího dojednání a bez doporučení. Jedná se o akutní stavy jako např. alergická reakce po bodnutí hmyzem, vznik otoků. Doporučení k alergologickému vyšetření má samozřejmě velký význam. Je určitou zárukou indikovanosti (odůvodněnosti) tohoto odborného vyšetření, a tím i ochranou skutečně alergických jedinců, na které by pak při dnešní frekvenci alergických onemocnění nezbýval čas.
První návštěva u alergologa je velmi důležitá a trvá delší dobu.
Obnáší podrobný výčet informací stran onemocnění (anamnéza), objektivní vyšetření, kožní testy, zhodnocení testů, diagnostický závěr s případným doporučením doplňujících vyšetření, informace ohledně preventivních opatření a léčby. Již při prvním kontaktu se vytváří důležitý vztah mezi lékařem a pacientem. Vyšetření by mělo probíhat v klidné atmosféře, důležitá je oboustranná srozumitelná komunikace mezi lékařem a vyšetřovaným.
Anamnéza
Lékaře zajímají rodinné údaje ohledně nemocí, zvláště pak výskyt alergií v rodině, celkový zdravotní stav vyšetřovaného – doposud prodělaná onemocnění, užívané léky, podrobný popis příznaků a okolností, za kterých vznikají – kdy a kde, výživové zvyky, prostředí, v němž žije a pracuje, kontakt se zvířaty, zvyky, záliby, zlozvyky – kouření apod.
Anamnéza je zvlášť u alergologického vyšetření velmi důležitá.
Nesmí se samozřejmě opomenout výsledky laboratorních vyšetření, které si s sebou vyšetřovaný přináší spolu s doporučením od praktického lékaře.
Fyzikální vyšetření
Fyzikální vyšetření se v zásadě neliší od běžného vyšetření pediatrem nebo internistou. Alergolog věnuje zvláštní pozornost stavu kůže, očních spojivek a víček, nosní sliznice a poslechovému plicnímu nálezu.
Kožní prick testy
Na základě anamnézy lze pak přistoupit k cíleně provedeným kožním testům. Kožní testy se provádí většinou na kůži předloktí. Nanáší se kapky čistého alergenového roztoku o známé koncentraci. Běžně se provádí bodový test nazývaný prick test. Často se k němu používají umělohmotná kopíčka s jednomilimetrovým hrotem. Krouživým pohybem se naruší kůže, do níž pak proniká testovaný alergen. Reakce se odečítá za 15 minut. Měří se velikost zarudnutí a pupenu. Pozitivní odpověď se počítá již od pupenu s průměrem 3 mm.
Pro provedení kožního testu nejsou žádná věková omezení.Jednoduchost testu a nebolestivost dovoluje provedení testů i u kojenců.
Před provedením testu je nutné na jeden týden přerušit podávání léků, které by mohly výsledek ovlivnit. Jde hlavně o skupinu antihistaminik.
Test je jednoduchý a nebolestivý. Dříve se prováděly intradermální a skarifikační testy, avšak jsou méně přesné a bolestivé.
Krevní odběry
Kožní testy poskytují rychle první informace stran alergie vyšetřovaného. Jsou základním vyšetřením. Doplňujícím vyšetřením je vyšetření specifických alergických protilátek z krevního odběru. Toto vyšetření je finančně velmi nákladné, je nezbytné využívat ho účelně - to je např. tehdy, kdy kožní testy nevypovídají o příčině alergie, případně je nemůžeme vůbec provést.
Spirometrie
Vyšetření funkce plic je nedílnou součástí diagnostiky astmatu. Spirometrii je možno provádět u dospělých i u spolupracujících dětí, přibližně od věku 4–5 let.
Toto vyšetření je možno doplnit tzv. „bronchodilatačním testem“ ke zhodnocení reverzibility event. zjištěné poruchy.
Pokud jsou parametry křivky v mezích normy, což je u lehčích forem astmatu v klidovém období obvyklé, indikuje lékař k potvrzení diagnózy bronchokonstrikční testy pomocí látek, které u pacientů s astmatem vedou k podráždění a zúžení průdušek.
Další možností je provokace nepřímo působícím stimulem, např. tělesnou zátěží (běh, jízda na kole).
Analýza vydechovaného vzduchu
Ve vydechovaném vzduchu u astmatiků s aktivním zánětem ve sliznici je možno detekovat zvýšenou koncentraci NO. Měření FeNO je poměrně snadno proveditelné, i když vyžaduje určitý stupeň spolupráce pacienta. Lze je provést i u dětí od 4–5 let věku.
Léčba
Optimální léčba je založena na důkladném vyšetření. Schematicky se dělí do 3 základních postupů:
1. Preventivní opatření – odstranění alergenu
Po „vypátrání“ alergenu, to znamená zjištění příčiny alergických projevů, je nutné vyloučit nebo aspoň omezit kontakt s alergenem. Je to úkol mnohdy nesplnitelný (odstranit z prostředí pejska), jindy nemožný (pylová alergie).
2. Protialergické léky
Léky se dají rozdělit na úlevové a na preventivní – protizánětlivé.
Úlevové léky antihistaminika, která blokují účinek histaminu (=látka, která se uvolňuje z buněk při alergické reakci) léky, které uvolňují průdušky zúžené při astmatických záchvatech.
Preventivní léky s protizánětlivým účinkem působí preventivně, léčí alergický zánět kortikosteroidy – ve formě inhalační mají minimální nežádoucí účinky, působí místně a i při dlouhodobé léčbě se vyznačují vysokým stupněm bezpečnosti.
Antileukotrieny, které blokují účinky leukotrienů (látek, které se při alergické reakci tvoří a produkují je i buňky zánětu) moderní antihistaminika s imunomodulačním účinkem.
Léků je celá řada. Výběr pro jednotlivé pacienty je individuální a zásadně je určuje lékař, nejlépe specialista. Jejich podávání může být i dlouhodobé, záleží na charakteru onemocnění. Úskalím dlouhodobé léčby může být přerušení léčby pacientem, který na sobě již nepozoruje potíže, a proto se sám rozhodne léčbu nevhodně ukončit. V tomto případě je vidět, jak je důležitý dobrý vztah mezi lékařem a nemocným, založený na dobré komunikaci. Pacient by měl své nemoci rozumět, měl by vědět, proč které léky užívá. Mnohdy je potřeba celou řadu otázek probírat opakovaně.
Pro léčbu je velmi prospěšná i fyzioterapie, zejména u astmatiků, kteří mnohdy neznají techniku správného dýchání. Vhodný bývá i pobyt v přímořských a vysokohorských oblastech, osvědčily se i jeskyně.
3. Imunoterapie alergenovými vakcínami
Cílem je zde snížit přecitlivělost pacienta na příčinný alergen, snížit či potlačit tvorbu alergických protilátek. U nás je podávání těchto vakcín u dospělých formou injekční, u dětí do 15 let lze využít i formu kapkovou. Léčba trvá minimálně 3 roky. Většinou probíhá celoročně. Injekce aplikuje zásadně lékař alergolog. Nejlepších výsledků se dosahuje u vakcíny pylové, roztočové a hmyzí. Je to v současnosti jediná dostupná metoda, která může ovlivnit podstatu alergie a alergického onemocnění.
Velký vliv na průběh alergických potíží má i životní styl. Stresové situace, psychická nepohoda, zmatek v žebříčku životních hodnot … mohou významným způsobem negativně ovlivnit průběh tohoto onemocnění.
Plně uzdravit alergika současná medicína nedokáže. Avšak při úzké spolupráci lékaře a pacienta založené na oboustranné důvěře lze docílit hodně.
