Více než třetina populace naší republiky je nositelem genů pro alergii. Z toho u čtvrtiny lidí se během života alergické onemocnění projeví. Trendem posledních let je posun nástupu alergických onemocnění do stále mladšího věkového období. Avšak ani senioři nejsou před alergií ušetřeni.
Nepoznaná a neléčená alergie se může projevit nejen chronickými trvalými změnami na orgánech, ale i život ohrožujícím, náhle vzniklým těžkým šokovým stavem. Je proto velmi důležité, aby byli alergici, případně i lidé, kteří patří do rizikové skupiny, alergologicky vyšetřeni.
Proč k lékaři?
K záměru provést alergologické vyšetření vedou určité zdravotní potíže. Patří mezi ně např. krátkodobá, v atakách přicházející vodnatá rýma provázená kýcháním, svěděním sliznic, dlouhodobě trvající vodnatá rýma, často spojená s pocitem „ucpaného“ nosu, slzení, svědění očí, jejich zarudnutí, otoky očních víček, stavy dráždivého kašle, dušnosti, pískoty na hrudi, otoky rtů, jazyka, hrtanu, kopřivka na kůži, zarudnutí kůže, bolesti břicha, průjmy, bolesti kloubů…Tyto potíže jsou většinou spojovány s určitou vyvolávající příčinou- tzv. spouštěčem.
K lékaři alergologovi odesílá k vyšetření nejčastěji praktický lékař, lékař ORL, oční lékař, kožní lékař. Za tímto účelem vypisuje doporučení. Termín vyšetření na alergologii je plánovaný. Jsou však situace, kdy se první alergologické vyšetření provádí bez předchozího dojednání a bez doporučení. Jedná se o akutní stavy jako např. alergická reakce po bodnutí hmyzem, vznik otoků. Doporučení k alergologickému vyšetření má samozřejmě velký význam. Je určitou zárukou indikovanosti (odůvodněnosti) tohoto odborného vyšetření, a tím i ochranou skutečně alergických jedinců, na které by pak při dnešní frekvenci alergických onemocnění nezbýval čas.
První návštěva u alergologa je velmi důležitá a trvá delší dobu. Obnáší podrobný výčet informací stran onemocnění (anamnéza), objektivní vyšetření, kožní testy, zhodnocení testů, diagnostický závěr s případným doporučením doplňujících vyšetření, informace ohledně preventivních opatření a léčby. Již při prvním kontaktu se vytváří důležitý vztah mezi lékařem a pacientem. Vyšetření by mělo probíhat v klidné atmosféře, důležitá je oboustranná srozumitelná komunikace mezi lékařem a vyšetřovaným.
Anamnéza
Lékaře zajímají např. rodinné údaje ohledně nemocí, zvl. pak výskyt alergií v rodině, celkový zdravotní stav vyšetřovaného – doposud prodělaná onemocnění, užívané léky, podrobný popis příznaků a okolností, za kterých vznikají – kdy a kde, výživové zvyky, prostředí, v němž žije a pracuje, kontakt se zvířaty, zvyky, záliby, zlozvyky – kouření apod.
Anamnéza je zvlášť u alergologického vyšetření velmi důležitá.
Kožní testy (Prick testy)
Na základě anamnézy lze pak přistoupit k cíleně provedeným kožním testům. Nesmí se samozřejmě opomenout výsledky laboratorních vyšetření, které si s sebou vyšetřovaný přináší spolu s doporučením od praktického lékaře. Stejně tak objektivní nález nesmí být překážkou k testování – např. atopický ekzém kůže není vhodný k testaci, nízké hodnoty spirometrického vyšetření apod.
Kožní testy se provádí většinou na kůži předloktí. Nanáší se kapky čistého alergenového roztoku o známé koncentraci. Běžně se provádí bodový test nazývaný prick test. Často se k němu používají umělohmotná kopíčka s jednomilimetrovým hrotem. Krouživým pohybem se naruší kůže, do níž pak proniká testovaný alergen. Reakce se odečítá za 15 minut. Měří se velikost zarudnutí a pupenu. Pozitivní odpověď se počítá již od pupenu s průměrem 3 mm.
Test je jednoduchý a nebolestivý. Dříve se prováděly intradermální a skarifikační testy, avšak jsou méně přesné a bolestivé.
Provokační testy jsou dalším možným vyšetřením. Využívají se především u alergií souvisejících s pracovním prostředím. Nejsou běžnou součástí alergologického vyšetření, někdy vyžadují i hospitalizaci.
Kožní testy poskytují rychle první informace stran alergie vyšetřovaného. Jsou základním vyšetřením. Doplňujícím vyšetřením je vyšetření specifických alergických protilátek z krevního odběru. Toto vyšetření je finančně velmi nákladné, je nezbytné využívat ho účelně- to je např. tehdy, kdy kožní testy nevypovídají o příčině alergie, případně je nemůžeme vůbec provést.
Stanovení vhodné léčby
Optimální léčba je založena na důkladném vyšetření. Schematicky se dělí do 3 základních postupů:
- preventivní opatření – odstranění alergenu
Po „vypátrání“ alergenu, to znamená zjištění příčiny alergických projevů, je nutné vyloučit nebo aspoň omezit kontakt s alergenem. Je to úkol mnohdy nesplnitelný (odstranit z prostředí pejska), jindy nemožný (pylová alergie).
- imunoterapie alergenovými vakcínami
Cílem je zde snížit přecitlivělost pacienta na příčinný alergen, snížit či potlačit tvorbu alergických protilátek. U nás je podávání těchto vakcín u dospělých formou injekční, u dětí do 15 let lze využít i formu kapkovou. Léčba trvá minimálně 3 roky. Většinou probíhá celoročně. Injekce aplikuje zásadně lékař alergolog. Nejlepších výsledků se dosahuje u vakcíny pylové, roztočové a hmyzí. Je to v současnosti jediná dostupná metoda, která může ovlivnit podstatu alergie a alergického onemocnění.
- protialergické léky
Léky se dají rozdělit na úlevové a na preventivní – protizánětlivé. Léků je celá řada. Výběr pro jednotlivé pacienty je individuální a zásadně je určuje lékař, nejlépe specialista. Jejich podávání může být i dlouhodobé, záleží na charakteru onemocnění. Úskalím dlouhodobé léčby může být přerušení léčby pacientem, který na sobě již nepozoruje potíže, a proto se sám rozhodne léčbu nevhodně ukončit. V tomto případě je vidět, jak je důležitý dobrý vztah mezi lékařem a nemocným, založený na dobré komunikaci. Pacient by měl své nemoci rozumět, měl by vědět, proč které léky užívá. Mnohdy je potřeba celou řadu otázek probírat opakovaně.
Pro léčbu je velmi prospěšná i fyzioterapie, zejména u astmatiků, kteří mnohdy neznají techniku správného dýchání. Vhodný bývá i pobyt v přímořských a vysokohorských oblastech, osvědčily se i jeskyně.
Velký vliv na průběh alergických potíží má i životní styl. Stresové situace, psychická nepohoda, zmatek v žebříčku životních hodnot … mohou významným způsobem negativně ovlivnit průběh tohoto onemocnění.
Plně uzdravit alergika současná medicína nedokáže. Avšak při úzké spolupráci lékaře a pacienta založené na oboustranné důvěře lze docílit hodně.
Zpracovala: MUDr. Marcela Pospíchalová prosinec 2007
