Alergie na králíky, křečky, morčata a další drobné hlodavce
V posledních 20 letech se hlodavci stali častými obyvateli bytů a alergologové zaznamenali zejména u dětí narůstající počet reakcí na kontakt s těmito drobnými zvířaty. Jsou to zejména myši, krysy, potkani, morčata, křečci, pískomilové, osmáci a činčily. Blízcí příbuzní hlodavců jsou králíci.
Hlodavci by se měli chovat v dobře větraných místnostech nebo ve venkovní kleci. Bohužel často je to naopak a děti mají své domácí mazlíčky umístěné přímo ve svém pokoji. Tím se vystavují velkým dávkám alergenům, a pokud mají sklony k alergii, přecitlivělost se může vytvořit velmi rychle.
Alergické potíže vyvolává obvykle jejich moč, která se po zaschnutí dostává z akvárií nebo klecí do ovzduší. Ve vzduchu se často nabaluje na prachové částice. Proto je pro odstranění těchto alergenů velmi účinná čistička vzduchu.
Alergeny se samozřejmě přenášejí i dotekem. Výsledkem mohou být nepříjemné vyrážky na pokožce alergika. Množství alergenů v kožíšku hlodavce sníží speciální přípravek na odstraňování alergenů ze srsti zvířat. Klec nebo terárium je nutné pravidelně čistit, ale u tohoto úklidu by alergik neměl být přítomen.
Alergie na ptáky (alergie na peří)
U ptáků jsou zdrojem alergenů jejich peří, šupinky kůže a výkaly. U holubů se přidávají výměšky mazových žláz. Alergie na ptactvo není častá a její příznaky většinou nebývají závažné. Objevuje se nejčastěji u velkochovatelů a ošetřovatelů v zoo.
Množství ptačích alergenů je možné snižovat úklidem chovného místa. Klec je potřeba pravidelně kompletně vymývat a denně měnit podestýlku. Tento úklid by měl provádět nealergik, alergik pouze s ochrannou maskou. I samotné obyvatele klecí je možné hygienicky ošetřovat a tím snižovat množství uvolňovaných alergenů. Používá se k tomu přípravek Petal Cleanse C, který se rozprašovačem nanáší na peří ptáka.
Kanáři, papoušci a další chovní ptáci by měli mít v kleci dostatek prostoru k letu. Čím méně mají pohybu, tím více alergenů se v jejich peří zadržuje. Částečně pomáhá i koupání, mnozí ptáci ho sami vyhledávají.
Pokud se chce alergik pohybovat v místnosti, kde se chovají ptáci, měla by být tato místnost vybavena čističkou vzduchu. Samozřejmostí by mělo být pravidelné vysávání a utírání prachu, protože alergeny se po bytě pohybují právě spolu s prachem.
Za alergickými projevy spojenými s chovem papoušků, holubů a dalších opeřenců stojí často něco úplně jiného. Jedná se obvykle o roztoče, kteří žijí v ptačích hnízdech a jejich peří. Rovněž alergie na peří z peřin a polštářů je vzácná. V drtivé většině případů jsou viníkem roztoči, kteří v postelích žijí.
U chovatelů exotického ptactva se také často objevuje alergie na jejich krmivo, zejména různé obiloviny (proso, oves apod.).
Alergie na koně
Koně vytvářejí velmi silné alergeny. Ti, kteří mají alergii na koně, jsou často tak citliví, že jim vyvolá potíže již to, když se do místnosti přinese oděv použitý při jízdě na koni. Potíže někdy vyvolává i starý čalouněný nábytek nebo matrace plněné koňskými žíněmi.
Astma vyvolané alergií na koně se objevuje nejčastěji u farmářů a veterinářů a dále v prostředí jezdeckého sportu. Pacienti alergičtí na koně často zkříženě reagují i na osla, mulu, mezka a zebru.
Člověk alergický na koně by se měl vyhýbat lidem, kteří se právě vrátili z vyjížďky na koni nebo práce ve stáji, dokud se nepřevlečou. Koňské alergeny se uvolňují zejména z pokožky těchto ušlechtilých zvířat a jsou schopny se šířit větrem i stovky metrů od stáje. Alergik by se proto měl koním vyhýbat doslova obloukem.
Alergii na koně je možné řešit vakcinací. Může však trvat několik let, než vakcína zabere. Do té doby se doporučuje posilovat své dýchací cesty používáním inhalátoru.
Alergie na želvy, hady a další plazy
U hadů, ještěrů, želv a jiných plazů jsou příčinou alergie drobné šupinky kůže, které se snadno dostávají do vzduchu. Pokud se alergická osoba o takové zvíře nemusí sama starat a pokud zvíře většinu pobývá v uzavřeném teráriu, měly by být problémy minimální.
Aby se předešlo roznášení alergenů do dalších místností, je potřeba pravidelně uklízet – vysávat a stírat prach ze všech otevřených ploch. Při vážnějších nebo častých dýchacích potížích pomůže pořízení čističky vzduchu.
Za alergickými projevy při chovu plazů však většinou nejsou alergeny samotných zvířat. Například v teráriích suchozemských plazů se často vyskytují roztoči, v nádržích u vodomilných plazů se zase mohou množit plísně. Objevit se může i alergie na jiná zvířata používaná ke krmení plazů, například hmyz nebo hlodavce. Někdy tedy pomůže pozvolná změna stravy plaza, jindy důkladnější péče o jeho příbytek.
Je třeba dodat, že alergie se může vytvořit i na jed hadů či ještěrů. A to i těch, kteří nejsou smrtelně jedovatí. K otravě jedem se tak může přidat anafylaktický šok – svědění kůže, otoky, mdloby. Pravděpodobnost alergie na jed plazů je vyšší u lidí alergických na bodnutí hmyzem.
