Kontakt se slunečními paprsky je pro člověka zdravý, ale jen do určité míry. Bohužel zatím nikdo nedovedl určit, jak velká je dávka slunečního záření, která je ještě bezpečná.
Ochrana před stále agresivnějšími slunečními paprsky dnes patří k základům zdravého životního stylu. Chceme přece prožít léto bez následků. Největší pozornost bychom jí měli věnovat u osob s citlivější pokožkou, tj. zejména slunečních alergiků, lidí s různými druhy ekzémů a v neposlední řadě malých dětí.
Zhnědnutí kůže při pobytu na slunci je vlastně její obrannou reakcí. Tělo vytváří více kožního barviva melaninu (neplést s melanomem), který část UV záření pohlcuje a proměňuje na neškodné teplo.
Lidstvo bylo kožními lékaři rozděleno do tzv. fototypů podle toho, jakým způsobem reaguje jejich pokožka na sluneční záření. Nejrozšířenější je členění na šest skupin, z čehož první čtyři jsou evropské.
Fototyp | Obvyklý vzhled člověka | Schopnost pleti opálit se |
I | bledá, někdy pihovatá pleť, modré nebo světle hnědé oči, blond nebo rezavé vlasy, většina Severoevropanů | vždy zčervená, nikdy nezhnědne |
II | světlá pleť, modré oči | obvykle zčervená, hnědne jen málo |
III | přirozeně béžová pleť, hnědé nebo černé vlasy, nejčastější typ | někdy zčervená, hnědne dobře |
IV | přirozeně snědá pleť, černé vlasy, většina Jihoevropanů | téměř nikdy nezčervená, vždy silně zhnědne |
V | přirozeně hnědá pleť, černé vlasy, většina Arabů, Jihoafričanů a Jihoasiatů | nikdy nezčervená, někdy ztmavne |
VI | přirozeně černohnědá pleť, černé vlasy | nikdy nezčervená, vždy ztmavne |
Citlivou pokožku je třeba chránit před UV zářením i v době, kdy se cíleně neopalujeme, ale pohybujeme se v dosahu slunečního svitu. Pokožka se v omezené míře dokáže sama bránit UV paprskům, a to díky své rohové vrstvě a přirozené pigmentaci. Doba do prvních příznaků spálení kůže se pohybuje mezi 5 až 20 minutami u fototypů I a II a mezi 20 až 40 minutami u fototypů III a IV.
Svou roli hraje i oblečení. Čím tmavší je jeho barva, tím více záření pohltí do sebe – i když se na slunci rychleji zahřívá, což nám může být na druhou stranu nepříjemné. Materiál oděvu hraje roli jen částečně. Vliv na propustnost paprsků má ale pochopitelně hustota tkaní a gramáž textilie – čím jsou vyšší, tím lépe chrání. Opačný vliv má vlhkost oděvu. Namočením jeho ochranná schopnost u většiny materiálů klesá. Příklad: Od mokrého bavlněného trička z tržnice nemůžeme čekat, že nás ochrání před spálením ramen.
V bezpečí nejsme ani ve stínu. Ultrafialové paprsky se totiž odrážejí od světlých ploch, jako jsou fasády budov, písek, vodní hladina a zejména sníh. Projdou zataženou oblohou a pronikají z velké části i pod vodu. Sečteno podtrženo, většina z nás je tedy nucena svou pokožku v letní sezoně chránit před poškozením sluncem dalšími prostředky – opalovacími.
TIP: Pokračovat na článek Bezpečné opalování citlivé pokožky