Svědivé ekzémy, trávicí problémy nebo celkové neprospívání malých dětí jsou dnes vcelku běžným zdrojem starostí rodičů. Příčina bývá často v alergenech, jenže někdy je dost obtížné zjistit, které z nich to jsou.
Děti do tří let jsou nejvíce ohroženy alergickými onemocněními
Všechny statistiky potvrzují, že právě mezi nejmenšími dětmi se vyskytuje nejvíce atopických ekzémů a alergií. Často se bohužel jedná o urputné ekzémy a o těžké nebo vícečetné alergie. Imunitní systém těchto dětí totiž ještě není plně rozvinutý a správně „vycvičený“, a tak na nové podněty reaguje prudčeji a citlivěji.
Atopie není jen ekzém
Atopický ekzém je nejčastějším dětským kožním onemocněním moderní doby. Jeho příčina však není jen v pokožce, která má z genetických důvodů oslabenou svou přirozenou tukovou bariéru, ale také v nesprávné funkci imunitního systému – v atopii. Atopie je vlastně počátečním stupněm alergie. Nemusí se však projevovat pouze v podobě ekzému.
projevy atopie |
příznaky |
kožní |
atopický ekzém (začíná už příliš suchou a citlivou pokožkou), akutní či chronická kopřivka, akutní otoky |
trávicí |
zvracení, průjmy, bolesti břicha až koliky, neprospívání, nechutenství, krev ve stolici |
dýchací |
kašel, pískoty, dušnost, rýma, postižení spojivek, zahlenění |
celkové |
systémová reakce (anafylaktický šok), chudokrevnost s nulovou odezvou na obvyklou léčbu (železo atd.) |
Časově náročná diagnóza
Je známo, že zhruba 80 procent atopických a alergických projevů u nejmenších dětí je vyvoláno nějakou potravinou. Nejčastěji se jedná o bílkoviny kravského mléka, pak jsou to vejce, mouka a sója. Problémy však samozřejmě mohou způsobovat i jiné, nepotravinové alergeny, například roztoči.
Snaha zjistit, které konkrétní alergeny způsobují dítěti problémy, je zcela logická a oprávněná. Čím dříve tyto alergeny budeme znát, tím méně léků (kortikoidy, imunomodulátory atd.) bude děťátko potřebovat. Ale není to tak snadné. Existují sice imunologické testy, které se provádějí u alergologa, ale ty jednak mohou být na malém dítěti obtížně proveditelné a jednak nemusejí poskytnout očekávanou odpověď. Jednoduše nefungují vždy spolehlivě, zvláště u malých dětí a při podezření na potravinovou alergii.
Jedinou možností přesné diagnózy tak zůstává testovací dieta, odborně „eliminačně expoziční test“. Je ovšem časově náročnější, protože může zabrat i několik týdnů. Můžeme ji však z velké části provádět doma. Probíhá tak, že se upraví buď strava maminky (pokud je dítě plně kojeno), nebo dítěte (pokud je už odstaveno). Ze stravy se na pár týdnů vyloučí všechny nejběžnější potravinové alergeny a pak se, ideálně pod dohledem lékaře, opětovně od malých dávek zařazují. Vše se pečlivě pozoruje a zapisuje.
Objevený alergen se pak ze stravy vyloučí dlouhodobě a striktně. Organismus je při atopii velmi citlivý, a tak zhoršení příznaků může být způsobeno i velmi malým množstvím „zakázaných“ alergenů. Po roce či dvou je však možné na malé dávce vyzkoušet, zda přecitlivělost na nalezené alergeny trvá. Je totiž běžné, že s přibývajícími roky většina alergických onemocnění ustupuje, i když některá se proměňují v jiná – např. z dětí, které v útlém věku trpěly atopickým ekzémem, se později mohou stát „klasičtí“ alergici.