Pro alergiky je důležité, že pylová zrna obsahují alergizující bílkoviny. V přírodě slouží k rozmnožování rostlin. Jsou to vlastně samčí pohlavní buňky a obsahují jakési rostlinné spermie.
Rostliny se dělí na dvě základní skupiny podle toho, jakým způsobem se jejich pylová zrna dostávají k samičím buňkám – vajíčkům v semenících květů:
- větrosprašné rostliny – produkují menší pylová zrna v obrovských množstvích a ta se roznášejí větrem, někdy i desítky kilometrů daleko
- hmyzosprašné rostliny – produkují větší a těžší zrna přenášená hmyzem
Proč otravujeme s přírodopisem? Právě pyl větroprašných rostlin je rozhodující příčinou pylové alergie. Přenáší se na velké vzdálenosti, a tak lidé mohou reagovat alergicky i na pyl rostlin, které v jejich blízkosti přímo nerostou.
Naproti tomu pyl hmyzosprašných rostlin se do ovzduší dostává jen v nepatrném množství. Květy těchto rostlin jsou obvykle velké, nápadné a voní, aby vábily hmyz. Jejich pyl může způsobit alergické projevy jen při bezprostředním kontaktu (sběr květů, válení se na louce apod.).
Většina pylových alergiků se tedy nemusí bát tradičních řezaných květin ani jiných květů, které jsou navštěvovány včelami (např. ovocné stromy, okrasné keře).
Nejčastější je u nás alergie na pyl trav (asi 50 % případů pylové alergie), přibližně po 25 % připadá na pacienty alergické na pyl dřevin a bylin. Mnozí pacienti reagují na více druhů pylu (tzv. polyvalentní alergie).
Tip: Co kdy kvete? To ví pylový kalendář.
Pylová zrna jsou velmi malá, jejich průměrná velikost je 0,05 mm, pouhým okem je tedy stěží spatříme. Když je jich více, vidíme je jako žlutý prášek, který se sype z květů, jehněd i šišek.
Při pylové alergii může v důsledku podobnosti alergizujících bílkovin docházet k alergickým reakcím rovněž na některé potraviny. Více v článku Zkřížené alergie.
