Plísně jsou vlastně jednoduché houby. Existují tisíce druhů plísní. Pro alergiky jsou významné zejména druhy „vláknitých“ plísní, které při růstu produkují tzv. spory. To jsou drobné rozmnožovací částečky, pouhým okem neviditelné, které se šíří vzduchem podobně jako pyl. Velikost plísňových spor se obvykle pohybuje mezi 3 a 12 mikrometry.
Když se spory uchytí na nějakém vyhovujícím povrchu a mají vhodné podmínky (vlhko, teplo, živiny), vyroste z nich plísňové ložisko, které vyraší na povrch v podobě známého plísňového povlaku.
Plísňové povlaky mohou mít různou barvu – nejčastěji zelenou, šedou, hnědou až červenou, černou i bílou. I jeden druh plísně může v různých podmínkách vypadat různě.
Plísňové alergeny se vyskytují jak ve venkovním, tak v domovním prostředí. Některé tam i tam.
V budovách rostou plísně všude, kde k tomu najdou vhodné podmínky, především dostatečnou vlhkost a teplotu. Ve vnitřním prostředí některých budov předčí výskyt roztočů. Největší koncentrace spor domovních plísní zaznamenáváme v zimních měsících. Nejčastěji jde o druhy Aspergillus, Penicillium, Alternaria, zygomycety Rhizopus a Mucor.
Aktuální pylové zpravodajství pro ČR
Aktuální pylové zpravodajství pro další země Evropy (v angličtině a němčině)
Kromě spor plísní se ve vzduchu mohou vyskytovat i výtrusy některých hub nebo jednobuněčné houby zvané kvasinky.
Některé plísně se člověk naučil využívat ve svůj prospěch, například pro výrobu léčiv (antibiotik, enzymů) nebo úpravu potravin (sýrů, sójových výrobků).
