Na základě platné legislativy jsou mezi skořápkové plody podléhající povinnému značení řazeny tyto druhy rostlin:
Jak je z tabulky patrné, nejedná se pouze o rostliny, jejichž plodem je opravdu oříšek - tvrdý, nepukavý plod, a proto je nesprávné a zavádějící používat termín „alergie na ořechy“, ač je v populaci běžný. Výstižnější je název „alergie na skořápkové plody“, resp. skořápkové ovoce.
Častým omylem bývá řazení arašídů, plodů podzemnice olejné, do této skupiny. Správně patří burské oříšky mezi luštěniny a jsou na seznamu alergenů samostatnou položkou.
Ve výčtu může někdo postrádat kokosové ořechy, u nichž je alergická reakce velmi vzácná či piniové oříšky, semínka borovice pinie používané především v italské kuchyni. Dalšími skořápkovými plody, na které se vyskytuje u člověka alergie, ale taktéž nepodléhají povinnému značení, patří jedlé kaštany (čeleď bukovité).
Alergie na skořápkové plody je bohužel doživotní a nelze ji nikterak vyléčit. Jedinou možností, jak se vyhnout zdravotním obtížím, je přísná eliminace rizikových potravin z jídelníčku, pečlivé čtení etiket výrobků a podrobné studování jídelních lístků. Skořápkové plody totiž spadají mezi čtrnáct hlavních alergenů způsobujících 90 % všech alergií, které musejí být jasně a zřetelně vyznačeny nejen na potravinách (tučně, jinou velikostí písma apod.), ale musí o nich být informace i na jídelních lístcích. Výjimku tvoří ořechy použité k výrobě alkoholických destilátů, neboť při tomto výrobním procesu dochází k jejich inaktivaci.
Výskyt alergenů – velké množství potravin
Alergici na skořápkové plody musejí být silně obezřetní, neboť tyto druhy ovoce patří v potravinářství mezi velmi oblíbené suroviny, a to nejen díky své nutriční hodnotě (vysoký obsah kvalitních bílkovin, nenasycených mastných kyselin, vitaminů i minerálních látek), ale i senzorickým vlastnostem. Často jsou používány v mlékárenském průmyslu (výroba jogurtů, sýrů), pekařství, při výrobě cukrovinek, ale i v masném průmyslu apod.
Alergii na skořápkové plody je blízká i alergie na arašídy.
