Mohou se lidé s atopickým ekzémem (AE) chodit v létě koupat? Nebo by se měli rybníku či bazénu vyhnout velkým obloukem? Podle dermatoložky MUDr. Niny Benákové záleží především na okamžitém stavu ekzému.
Pacienti často málo vědí o skutečnosti, že kůže atopika nedokáže vázat vodu a nemá na povrchu dostatečný ochranný film. Snadno se vysuší, podráždí nebo infikuje. Proto by lidé s AE měli přemýšlet, kam se jít koupat a jak si pleť chránit.
Do 3 minut po koupání
V bazénech je sice relativně čistá voda, ale obsahuje vyšší koncentrace chlóru než voda pitná, a tak kůži vysušuje. Doktorka Benáková proto ve své brožuře Atopická dermatitida doporučuje, aby se pacient s AE po plavání osprchoval léčebným sprchovacím olejem, který obvykle vysušení kůže chlórem zmírní.
Podle ní určitě neudělá chybu, když si pleť potom ještě několikrát promaže prostředkem, který se mu osvědčil (efekt i těch nejlepších vydrží totiž jen půl hodiny). Nanášet by ho měl v tenké vrstvě a často, což má větší efekt než jedna silná vrstva.
Promazat kůži lékaři doporučují do tří minut po osprchování, aby nezačala vysychat. Promazávání by pacient neměl dělat ve spěchu a bezmyšlenkovitě. Ideální je, když si z této nezbytné činnosti udělá příjemný rituál, s určitou nadsázkou by se dalo říct skoro duševní cvičení.
Tento postup je možné doporučit i po koupání v přírodě. Obecně k němu bývá vhodnější spíše voda tekoucí než stojatá, ale neplatí to absolutně. O čistotu vody by se měl pacient nebo jeho rodiče zajímat. Například o znečištění vodních zdrojů dráždivými sinicemi mají přehled na nejbližší hygienické stanici.
Pláže s oblázky lepší než písek
Dermatologové už pacientům nezakazují koupání i mytí tak jako kdysi. Spíš jim doporučují kratší pobyt ve vodě.
Také rychlé osprchování v chladnější vodě je podle nich lepší než delší mytí ve vaně s hodně teplou lázní. Atopici by neměli totiž kůži dlouho ve vodě máčet. Zhoršují tím stav už tak dost suché kůže. S ekzémem v akutní fázi je nutné omezit mytí a koupání na minimum.
V této fázi nemá smysl, aby postižený jel třeba k moři s tím, že se tam bude koupat a opalovat. Mořská voda i klima, které jinak dokážou působit na ekzém blahodárně, obvykle v této situaci postiženou pleť jen zbytečně podráždí.
Jinak jsou pro lidi s ekzémem vhodnější spíš oblázkové než písčité pláže. Jemný písek v kombinaci s mořskou solí může ekzém zbytečně zhoršit.
Moře obvykle pomůže
Pacient s AE by se měl u moře vystavovat slunci s rozumem. Slunění je sice přirozenou formou fototerapie, kterou lékaři nemocným často doporučují také v ČR, ale pokud pacient zůstane na sluníčku příliš dlouho, může si spíše ublížit, než prospět.
Lékaři doporučují atopikům, aby střídali slunce spolu se stínem, a rozhodně se slunečním paprskům nevystavovali v době největšího žáru (od 11.00 do 15.00).
Moře jim pomáhá proto, že mořská voda kůži změkčuje a usnadňuje odlučování suchých šupin. Ale také proto, že tu bývá prostředí bez prachu a obvykle i bez dalších alergenů, navíc prosycené pozitivně působícími solemi.
Řadě nemocných pomůže už samotná změna prostředí. Ovšem nemusí prospět všem. Někteří lidé špatně snášejí přílišná vedra, v nichž se nadměrně potí, a stav ekzému se jim kvůli tomu zhoršuje.
Neexistuje jeden úžasný preparát
Na akutní stav AE dostane pacient obvykle jako hlavní léky kortikoidy. Ve zklidněné fázi používá k udržovací léčbě hlavně emoliencia, tedy různé masti, krémy, mléka a další prostředky určené ke zmíněnému promazávání, které se snaží obnovit ochrannou, tedy bariérovou, funkci kůže.
Mezi příznivci přírodních prostředků se stala populární například kosmetika s konopným olejem získaným moderní technologií, extrakcí pomocí zkapalněného plynu. V poslední době se často psalo také o krémech s ceramidy. Hlavní roli ve všech emolienciích hrají lipidy. Mají v kůži funkci jakéhosi pojiva, které zabraňuje úniku vody z kůže.
Stačí si však projít brožurku doktorky Benákové (bývá v čekárnách dermatologů) a získáte alespoň přibližnou představu, jak velké množství těchto prostředků existuje. Každý pacient si musí vyzkoušet a najít ten, který mu nejvíc vyhovuje.
Pomoci jim s jejich výběrem může nejlépe dermatolog, který zná chorobu a orientuje se v paletě zmíněných prostředků.
Kde získáte další praktické rady Pokud se o atopickém ekzému chcete dozvědět více, zalistujte knížkou Atopický ekzém (nakladatelství Galén). Napsala ji trojice předních lékařů: Štěpánka Čapková, Václav Špičák a František Vosmík. Řadu praktických informací najdete také na www.atopickyekzem.cz.
Hodně osobních zkušeností s nejrůznějšími způsoby léčby a přístupem různých pracovišť i lékařů můžete získat v pacientské organizaci: ve Společnosti psoriatiků a atopických ekzematiků.
Přírodní prostředky
Oblíbeným podpůrným prostředkem na zmírnění AE se stal pupalkový olej, který lze užívat na ekzém, ale také vnitřně, tedy v kapslích, jako podpůrný prostředek. „Pokud se mě pacient zeptá na pupalku, doporučuji mu, aby ji používal spíše na postižená místa než vnitřně, protože tak působí přímo na zvláčnění i lepší hydrataci postižené kůže,“ říká doktorka Benáková.
Také užívání probiotik, která upravují střevní mikroflóru a podporují dobrou funkci střevní sliznice, má podle ní v řadě případů svůj smysl. Stav této sliznice souvisí s imunitním stavem celého organismu, a tedy i s kůží. Roli probiotik však na druhou stranu nelze ani přeceňovat.
Mají smysl hlavně jako doplněk komplexní léčby a rozumné životosprávy. Opatrní by při jejich užívání měli být lidé alergičtí na kravské mléko, protože většina probiotik se vyrábí z mléčných kultur. Stopy mléčných bílkovin pak mohou u citlivých jedinců vyvolat alergickou reakci. Tito lidé by měli výběr vhodného probiotika konzultovat s alergologem.
Zdroj: Právo, Novinky.cz
