Moderní léčba atopického ekzému je podle dermatologa Radka Litvika v České republice dostupná, ale odborní lékaři ji dostatečně nevyužívají. Většinou volí tradiční hormonální léky obsahující kortikosteroidy, které zejména při nesprávném používání mají řadu negativních vedlejších účinků. Litvik to řekl na dnešní tiskové konferenci. Atopický ekzém je silně svědivé, opakující se zánětlivé kožní onemocnění, které je dědičně podmíněné.
Nové moderní léky, takzvané imunomodulátory, by podle Litvika měly být použity vždy, když první pokus o zvládnutí atopické dermatitidy kortikosteroidy selže a při dlouhodobé léčbě středně závažné a těžké formy atopického ekzému. Jednotlivá balení imunomodulátorů jsou sice dražší, ale v konečném efektu je tato léčba ekonomičtější, protože nejen zkvalitňuje život pacientů, ale také snižuje počet období vzplanutí nemoci a výrazně zkracuje jejich trvání.
Atopický ekzém má 16 procent kojenců, 12 procent dětí a tři procenta osob ve věku nad 15 let. Odhaduje se, že nějakou mírnější formu atopické dermatitidy má 30 procent lidí, například kolem očí, uší či na bříškách palců. Polovina nemocných je diagnostikována v prvním roce života.
Postižení mají narušenou kožní bariéru a zároveň mají imunitní odchylku. Kůže je suchá a úporně svědí. Při škrábání dochází k rozvoji zánětů. Kvůli svědění pacienti v průměru nespí pětinu dní v roce. Projevy na kůži vyvolávají u nemocných stresy a pocity méněcennosti. V průměru dochází u pacientů ročně k osmi zhoršením, která trvají zhruba 14 dní, což představuje téměř třetinu roku. Při těžké formě atopické dermatitidy se zhoršení objeví jedenáctkrát a trvá v průměru 17 dní.
Kortikosteroidy vedou k nevratnému ztenčování kůže, mohou vyvolat akné či zčervenání kůže. U malých dětí může hormonální léčba dokonce zastavit růst. Litvik uvedl, že tři čtvrtiny pacientů se léků obsahujících kortikosteroidy bojí, a proto je buď vůbec nechtějí užívat, nebo si svévolně snižují dávky a zkracují dobu užívání.
Zdroj: ČTK