Pylová sezona v červenci rozhodně nekončí! V půlce léta naopak začíná kvést spousta rostlin, zejména různých plevelných bylin, jako jsou pelyněk, ambrózie, merlík nebo lebeda. Jejich pyl může obsahovat velmi agresivní alergeny a může alergiky obtěžovat ještě na podzim. Podívejte se, na které druhy vzniká alergie nejčastěji a které potraviny mohou alergii komplikovat.
Pelyněk – jak vypadá a kde roste
Pelyněk je bylina, která obvykle roste do výšky několika desítek decimetrů, ojediněle i hodně přes metr, takže může připomínat menší keř. Hlavním rozpoznávacím znakem většiny druhů pelyňku jsou bohatě rozvětvené listy s úzkými špičatými řapíky, často se „semišovým“ povrchem a zespodu světlejší.
Daří se mu hlavně podél cest a železničních tratí, v křovinách či na různých skládkách. Některé druhy dávají přednost břehům řek a potoků. Začíná kvést už během července a může setrvat až do října. Každou rostlinu pokrývají drobná kulovitá nebo hroznovitá květenství složená z trubkovitých kvítků žluté až hnědočervené barvy.
Pelyněk v jídle
Pozor na případné pozření alergenu doma nebo na dovolené. Některé druhy pelyňku se používají nejen jako léčivé rostliny, ale i v kuchyni jako koření, zejména ve Francii a v jižních státech Evropy. Sbírají se právě v období květu. Nejznámější je pelyněk estragon, ale využívají se i pelyněk pravý, pelyněk brotan nebo černobýl.
Mají hořkou aromatickou chuť. Nejčastěji se přidávají na pečená masa nebo do polévek. Tepelná úprava by měla alergizující bílkoviny přítomné v pylových zrnkách rozložit, ale nedá se to garantovat. Nějakým druhem pelyňku může být okořeněn i studený pokrm – třeba salátový dresink, ocet nebo bylinkové máslo.
Navíc alergickou reakci mohou vyvolat i listy, čerstvé nebo sušené, a to nejen při konzumaci, ale i při kožním kontaktu.
Rizikové potraviny při alergii na pelyněk
U pelyňku je vysoká pravděpodobnost zkřížené alergie na některé potraviny, i když většina z nich není s touto bylinou nijak botanicky příbuzná:
- kořenová zelenina: hlavně celer, petržel a pastinák
- koření: koriandr, kmín, fenykl, anýz, pepř, paprika, kari směsi
- kořenicí bylinky: kopr, tymián, bazalka, majoránka, libeček, oregano
- léčivé byliny: heřmánek, echinacea, měsíček a další – viz níže v odstavci o květinách
- slunečnicová semínka a slunečnicový olej
- některé zdroje uvádějí také čekanku (puky i kořen), melouny, jablka, kiwi, cibuli, česnek a arašídy
Alergeny v některých těchto potravinách se varem do určité míry rozkládají, proto vám mohou přestat vadit. To platí například pro zeleninu s výjimkou celeru, a dále pro ovoce, koření a bylinky.
Náš tip: Další zajímavosti o této problematice najdete v článku Zkřížené alergie.
Ambrózie – jak vypadá a kde roste
Ambrózie je plevelná jednoletá bylina, která se může vytáhnout až do výšky 1,5 metru. Má šedozelený chlupatý a bohatě rozvětvený stonek. Její velmi členité listy se tvarem na první pohled podobají listům mrkve a pelyňku.
Květy, přesněji květenství se vytvářejí na vrcholcích stonků a připomínají drobné zelené zvonky, ze kterých zespodu vykukují žluté kvítky. Kvete od srpna do října. Je zdrojem obrovského množství agresivního pylu, který se větrem nese i stovky kilometrů daleko.
Ambrózie u nás není původní rostlinou, pochází z Ameriky. Rozšířila se zejména v Jihomoravském kraji, Moravskoslezském kraji, v Polabské nížině a v okolí Prahy. Obsazuje zejména půdy upravené člověkem, jako jsou železniční tratě, přístaviště, skládky, rumiště nebo krajnice cest.
Narazit u nás můžete zejména na druhy ambrózie peřenolistá a ambrózie trojklanná. Jsou si velmi podobné.
Náš tip: V místnostech vás před jemným pylem pelyňku, ambrózie a dalších plevelů nejlépe ochrání čistička vzduchu.
Rizikové potraviny při alergii na ambrózii
Pokud trpíte pylovou alergií na ambrózii, měli byste být obezřetní při konzumaci následujících potravin, které obsahují podobné alergeny:
- ovoce: banány, melouny (všechny druhy)
- med
- plodová zelenina: okurky, cukety a patizony, rajčata, papriky
- koření: mletá paprika včetně chilli
- slunečnicová semínka a slunečnicový olej
- některé zdroje upozorňují také na artyčoky a jablka
Uvedené druhy zeleniny můžete snášet poté, co byly tepelně upraveny.
Náš tip: Jak se proti pylům můžete chránit doma? Poradí vám článek Agresivní pyl ambrózie je nevítaným hostem domácností alergiků.
Alergie na ambrózii a pelyněk může způsobit alergii na další květiny
Při alergii na pyl těchto bylin často dochází ke zkřížené alergii na další druhy rostlin ze stejné botanické čeledi – hvězdnicovité (složnokvěté).
Do ní patří i velká skupina květin, které za normálních okolností pylovým alergikům nevadí, protože jsou obvykle opylovány hmyzem a jejich pyl špatně létá vzduchem. Při blízkém kontaktu však mohou alergickou reakci vyvolat.
Tady je seznam nejznámějších druhů, na které můžete narazit v přírodě, ve váze, v šálku čaje nebo v kosmetice:
- květiny s okrasnými paprskovitými květy: slunečnice, astra, gerbera, chryzantéma, aksamitník nebo echinacea
- luční květy: heřmánek, kopretina, sedmikráska, podběl, čekanka, chrpa, řebříček, měsíček nebo pampeliška
- vysoké žlutě kvetoucí rostliny podél tratí: vratiče a zlatobýly
- rostliny s „ježkovitými“ květy: bodláky, pcháče a lopuchy
Merlíkovité, laskavcovité – merlík a lebeda
Rostliny patřící dříve do čeledi merlíkovitých byly přeřazeny do čeledi laskavcovitých. Tolik na vysvětlení dvou názvů.
Merlík je bylina rostoucí do výšky 20 centimetrů, ale i přes 1,5 metru. Má rýhovaný rozvětvený stonek, často pokrytý krátkými chloupky. Její listy jsou podlouhlé se zakulacenými zuby po obvodu. Celá rostlina bývá pokryta práškem připomínajícím mouku.
Lebeda je merlíku na první pohled velice podobná. Taktéž má pomoučený vzhled. Nedorůstá však takových výšek a bývá rozvětvenější. Listy má užší a zoubky po jejich obvodu jsou více natočeny dopředu.
Oba druhy vytvářejí zelenobílé květy jsou uspořádané v „klubíčkách“ rozesetých na vrcholcích větviček. Pyl produkují od června do října.
Merlík i lebeda jsou běžným polním plevelem, který se vyskytuje na celém území ČR. Rostou i na dalších člověkem upravených půdách, jako jsou skládky nebo rumiště.
Lidé alergičtí na merlíky budou pravděpodobně reagovat i na laskavce. Jsou si příbuzné. K merlíkům patří i špenát nebo řepa (červená i cukrová), ty ale bývají sklizeny před vykvetením, takže pro pylové alergiky nepředstavují ohrožení.
Vzácně se může objevit potravinová alergie na řepu, špenát či amarant, která může s pylovou alergií souviset.
O možnostech zkřížené alergie mezi pylem těchto rostlin a potravinami se toho zatím ví relativně málo. První vědecké závěry považují za rizikové ovoce, jako jsou banány, melouny a broskve.
Plísně a jejich spory
Plísně nekvetou, tudíž ani neuvolňují žádný pyl. Přesto na ně pylové zpravodajství celé léto upozorňuje. Vzduchem se totiž šíří obrovské množství jejich spor neboli výtrusů, které si lze představit jako mikroskopická „semínka“.
Spory se ve venkovním vzduchu mohou vyskytovat zhruba od července až do začátku zimy. Mezi nejhojnější a také nejvíce alergizující patří druhy Alternaria a Cladosporium.
Na tyto plísně můžete narazit kdekoli v přírodě. Nejčastěji parazitují na rostlinách, ale jsou také přirozenou součástí tlejících zbytků rostlin. Jejich ložiska mají nejčastěji zelenou, šedou až černou barvu.
Náš tip: Pokud vás trápí alergie na plísně, nepřehlédněte článek Jak se vyhnout plísním doma i venku.
