Alergie na černý bez, kopřivu, drnavec nebo trávy jsou na konci jara a v létě nejčastější. Co byste o těchto rostlinách měli vědět, pokud se vás alergie na jejich pyl týká?
Skladba rostlin, které kvetou v tomto období, je velmi pestrá. Seznamte se alespoň s několika zástupci, kteří pylovým alergikům způsobují nejvíce problémů.
Černý bez a jeho příbuzní
Bez černý je velmi rozšířený keř, který může vzácně dorůst výšky až deseti metrů. Najdete ho nejčastěji podél cest, železničních tratí a plotů nebo na okraji lesů a parků. Má podlouhlé listy s jemně pilovitým okrajem a výraznou úzkou špičkou.
Kvete v červnu a červenci, kdy ho poznáte podle typických velkých žlutobílých květenství kruhovitého tvaru, která jsou složena ze stovek drobných kvítků. Ty nápadně voní po sladkém černém rybízu a jsou opylovány zejména mouchami.
Květové hlavičky se používají i v kuchyni a lidovém léčitelství. Smaží se v těstíčku jako květák, ale nejčastěji se z nich vyrábí čaje, sirupy a další nápoje. Po tepelné úpravě by neměly způsobit potíže ani lidem, kteří jsou na pyl z těchto květů alergičtí.
Pro úplnost je potřeba dodat, že v Česku rostou ještě bez červený, který najdete hlavně v lesích, a bez chebdí, který je drobnější a nepříjemně páchne. Jsou si docela podobné, bohužel i co do obsahu alergenů v pylu.
Kopřiva
Druh zvaný kopřiva dvoudomá může dosahovat i výšky dospělého člověka, zatímco kopřiva žahavka maximálně 30 centimetrů. Jinak asi není třeba kopřivu zevrubně popisovat.
Daří se jí zejména v příkopech, podél vodních toků a na vlhčích neudržovaných pozemcích. Každá rostlina může být obsypána nenápadnými bílozelenými kvítky uspořádanými do tenkých hroznovitých květenství.
Kvete od května do října, nicméně lidem alergickým na kopřivový pyl způsobují potíže teprve vysoké koncentrace tohoto pylu v ovzduší, ke kterým dochází uprostřed letních prázdnin.
Mladé výhonky kopřiv se občas konzumují v podobě „špenátu“ nebo jako přísada do nádivek. Oblíbený je i kopřivový čaj. Vzhledem k tomu, že pylové alergeny jsou citlivé na teplo a žaludeční šťávy, člověku alergickému na pyl kopřivy by se nemělo nic stát, ani když sní jídlo, do kterého byla použita kopřiva sbíraná v době květu.
Drnavec
Drnavec je blízký příbuzný kopřivy. I když jeho výskyt na našem území je ve srovnání s kopřivou výrazně nižší, z alergologického hlediska je řazen mezi agresivní druhy. Ve Středomoří, odkud k nám proniká, patří mezi nejčastější alergeny.
Jde o bylinu, která může vyrůst až do výšky kolem jednoho metru. Stonek je hranatý. Její listy jsou hladké, podlouhlé, se zúženou špičkou a narozdíl od kopřiv nejsou zubaté. Drnavec také nemá žahavé chloupky.
V Česku se nejčastěji objevuje drnavec lékařský. Narazit na něj můžete zejména v severní polovině Čech a téměř na celé Moravě. Má rád vlhčí stanoviště v blízkosti starých zdí (odtud slovenský název múrovník), zřícených staveb a v lesích.
Obvykle na přelomu dubna a května na něm vyraší drobné bílé kvítky, které rostou přímo ze stonku a tvoří spolu kulovité shluky. Kvetení může trvat až do října.
Trávy a obiloviny
Zhruba každému druhému pylovému alergikovi vadí právě tato skupina rostlin. V pylovém zpravodajství se občas zmiňuje rostlinná čeleď zvaná lipnicovité. Ta zahrnuje obrovskou řadu druhů trav – včetně obilovin. Moderní obiloviny jako pšenice, žito, rýže nebo kukuřice totiž nejsou ničím jiným než vyšlechtěnými druhy trav.
Popisovat, jak vypadají trávy, nemá smysl. Jednak proto, že trávu pozná každé malé dítě, a jednak proto, že roste opravdu všude a těžko se jí v pylové sezoně vyhnete. To byste museli odcestovat do jiného zeměpisného pásma.
Trávy kvetou od května do září. Až na mírně opožděný rákos kvetou všechny druhy společně, a tak rozeznávat od sebe jednotlivé druhy alergikovi příliš nepomůže.
Člověk alergický na trávy má většinou problém i s pylem obilovin (zejména žita a pšenice) a naopak. V období květu trav kvete také jitrocel, který může alergické potíže zhoršovat.
Navíc kvůli takzvané zkřížené alergii se objevují i reakce na potraviny, které na první pohled nemají s trávou nic společného. Pokud patříte mezi trávové alergiky, zejména během pylové sezony vám může vadit rajče, méně často pak kiwi, meloun nebo čerstvý hrášek.
Jak doma zajistit čistý vzduch i v pylové sezóně
Okna, kterými větráte, opatřete protipylovými sítěmi a větrejte nejlépe brzy ráno nebo po dešti. Pyl se, bohužel, do interiéru dostane i jinými způsoby, zejména si ho doneseme sami na sobě, oblečení, vlasech, ale i pokud máme psa nebo jiného zvířecího mazlíčka, který se pohybuje i venku. Účinně odstranit pylové alergeny v domácnosti dokáže kvalitní čistička vzduchu vybavená HEPA filtrem. Aby čistička vzduchu plnila pro pylového alergika svůj účel, je nezbytné, aby přefiltrovala vzduch v místnosti čtyřikrát za hodinu, proto při výběru čističky zaměřte i na její vzduchový výkon.
