Jak správně vybrat inhalátor

Základním parametrem, který by měl zajímat všechny uživatele, je rychlost, jakou dokáže inhalátor přeměňovat léčebný roztok na dýchatelnou mlžinu. Udává se obvykle v mililitrech za minutu. Čím vyšší je tato hodnota, tím rychleji dopraví inhalátor léčebnou tekutinu do dýchacích cest uživatele a tím méně času bude potřeba na jedno léčebné sezení.

Obecně platí, že do nejmenších zákoutí dýchacích cest proniknou spíše menší částečky mlžiny. To je důležité zejména pro léčbu astmatu a jiných průduškových onemocnění. Všechny ultrazvukové a kompresorové inhalátory v našem sortimentu jsou schopny produkovat dostatek částic menších než 5 mikrometrů, a jsou tudíž vhodné pro léčbu průduškového astmatu. Větší částice (kolem 10 μm) zase dobře ošetřují nos, nosohltan a široké části dolních cest dýchacích.

Kapičky vytvořené v jednom okamžiku inhalátorem mají různou velikost. Výrobci obvykle uvádějí konkrétní dosažitelnou velikost částic, a to buď jako minimální možnou hodnotu (např. „< 5 μm“), anebo jako rozmezí hodnot (např. „1 až 10 μm“).

Často se také objevuje údaj o střední velikosti částic, který lze chápat jako jakousi nejběžnější (převládající) velikost vytvářených kapiček. U některých přístrojů může být tento údaj označen anglickou zkratkou MMAD (mass median aerodynamic diameter). Udává se rovněž v mikrometrech. Z léčebného hlediska je ideální střední velikost částic 1–6 μm.

• Regulace průtoku vzduchu. Mnoho přístrojů umožňuje uživateli nastavit si vyhovující tlak vycházejícího vzduchu s mlžinou.
• Možnost nastavení velikosti částic. Objevuje se spíše výjimečně a umožňuje cílenou léčbu konkrétní části dýchací soustavy.

To, jaký princip inhalátor používá k tvorbě mlžiny, není až na výjimky z hlediska zdravotního účinku přístroje zásadní. Rozdíly, které mezi jednotlivými technologiemi jsou, se týkají spíše běžných uživatelských vlastností (spotřeba elektřiny, hlučnost apod.):

• Ultrazvukové inhalátory: Ul­trazvukový vysokofrekvenční oscilátor rozbíjí léčebnou tekutinu na mikroskopické kapky, tzv. mlžinu. Proudění vzduchu zajišťuje malý ventilátor. V mlžině obvykle vysoký podíl malých částic. Velmi tichý chod a velmi nízká spotřeba elektřiny. Do základny přístroje je obvykle potřeba nalít trochu vody.
• Kompresorové inhalátory: Kom­presor vytváří proud vzduchu, který rozprašuje léčebnou tekutinu procházející tryskou a žene ji ven z přístroje. Jsou hlučnější než ostatní typy a obvykle mají vyšší příkon než ostatní dva typy. V mlžině je obvykle vysoký podíl větších částic. 
• Membránové (mesh) inhalátory: Spe­ciální typ ultrazvukové technologie. Aerosol se vytváří pomocí kmitající děrované membrány. Snižuje spotřebu farmaka a zvyšuje jeho využitelnost. Výhodou je menší rozměr (vhodné na cestování). Inhalátor je možné naklánět, takže jsou vhodné i pro inhalaci vleže (podmínkou je zaplavení membrány léčivem). Na rozdíl od běžných ultrazvukových inhalátorů nevyžadují dolévání vody. Vytvářejí velmi hustou jemnou mlžinu. Ze všech technologií dosahují nejvyšší účinnosti pro podávání léčiv proti kašli a astmatu. 
• Parní inhalátory: Nej­starší, nejjednodušší a nejlevnější technologie. Obsahují topné tělísko, ze kterého se po ponoření do vody uvolňuje teplá pára. Velmi omezené možnosti inhalace léčiv a minerálních vod! Plní spíše funkci „obličejové sauny“ schopné čistit a hydratovat pleť. Vyšší spotřeba elektrické energie než ultrazvukové typy, někdy i vyšší než kompresorové.