Začalo jaro a s ním i výskyt projevů různých alergií. Mezi nejčastější chronická neinfekční onemocnění dýchacích cest patří bezesporu alergická rýma. Podle odborných odhadů trpí alergickou rýmou minimálně 1 miliarda obyvatel této planety. Předpokládá se, že v Česku jde o 20 % dospělých a 16 % dětí, tj. přibližně 20 – 30 % populace v závislosti na ročním období.
Alergickou rýmu bychom neměli podceňovat, protože může souviset s následným rozvojem astmatu, nebo jiných přidružených onemocnění. Přesto jen necelá polovina lidí, kteří trpí alergickou rýmou, vyhledá lékaře.
Je to málo, když si uvědomíme, že až ve 30 % případů by měla být alergická rýma považována za rizikový faktor pro vznik astmatu. Pokud je ovšem toto onemocnění správně léčeno, může snižovat riziko astmatických potíží až o 47 %. Co je alergická rýma?
O alergickou rýmu se jedná, pokud má člověk alespoň dva z následujících čtyř příznaků: svědění nosu, kýchání, vodnatá sekrece a nosní neprůchodnost, tedy ucpaný nos bez většího efektu při smrkání. Pokud tyto příznaky přetrvávají více než 1 hodinu denně po většinu dní, jedná se o chronickou alergickou rýmu. Pakliže se rýma objevuje např. v „pylovém období“, hovoříme o rýmě sezónní, v případě výskytu i v jiných ročních obdobích o rýmě celoroční.
Nosem filtrujeme vzduch proudící do dolních dýchacích cest. Pokud však proud vzduchu nosem neprochází, a to je nejčastěji právě při „banální“ rýmě, dojde k okamžitému narušení rovnovážných stavů a dýchací cesty přestanou plnit svou nezastupitelnou funkci „výměníku“ plynů. Dochází k vysychání i zduření sliznic a dýchací cesty rychle začnou podléhat procesům, které označujeme jako zánět. Důsledkem zánětu je nejen kašel, ale i celková únava a okamžitá ztráta kondice. Nejčastější spouštěče onemocnění
Mezi spouštěče alergického zánětu sliznic nosu, nosohltanu i vedlejších nosních dutin řadíme na prvním místě pyly, roztoče domácího prachu, dále plísňové spóry, zvířecí alergeny (nejen chlupy, ale i lupy, pot, sliny, moč) a vzácněji i jiné (například šváby, latex nebo potravinové alergeny).
Sezónního alergika více trápí prudké akutní obtíže (svědění, kýchání, sekrece), celoročního pak bude více obtěžovat porucha nosní průchodnosti. U mnoha případů se navíc kromě nosních příznaků objevují i příznaky oční. Test pomůže zjistit, zda máme alergii
Od loňského roku si mohou všichni zájemci udělat krátký test a zjistit, zda sami netrpí příznaky, které jsou typické pro alergickou rýmu. Stačí pouze vyplnit dotazník na internetu a donést jej lékaři, který na základě dalších vyšetření posoudí, zda pacient trpí alergickou rýmou a zahájí případně vhodnou léčbu. Dotazník je k dispozici na webových stránkách České iniciativy pro astma (ČIPA) na internetové adrese: www.cipa.cz/…ergicke-rymy.
Každý, kdo má obavy, že by se ho alergická rýma mohla týkat, by měl rozhodně co nejdříve navštívit lékaře, nejlépe alergologa. Vyšetření není bolestivé, přítomnost alergií se zjišťuje pomocí jednoduchých kožních testů. Léčba alergické rýmy
V léčbě alergické rýmy se používají celkově a lokálně podávaná antihistaminika, která jsou doporučována jako lék první volby u všech forem alergické rýmy. Ovlivňují především kýchání, nosní sekreci a svědění, na nosní neprůchodnost mají menší efekt. Jejich výhodou je účinek i na celkové a přidružené příznaky alergie. Antihistaminika se mohou podávat přerušovaně při výskytu obtíží, nebo pacientům dlouhodobě trpícím sezónní i celoroční alergickou rýmou.
U těžších forem je nutné vždy pravidelně aplikovat na nosní sliznici protizánětlivé topické nosní steroidy. Jejich hlavní léčebný efekt spočívá v potlačení zánětu nosní sliznice. Tlumí pomnožení zánětlivých buněk v nosní sliznici a produkci mediátorů zánětu, snižují otok sliznice i vodnatou sekreci. Ovlivňují tak všechny příznaky rýmy.
Moderní topické steroidy dokonce velice účinně potlačují i oční příznaky. Nástup účinku je ve srovnání s antihistaminiky pomalejší, nicméně z hlediska efektu dlouhodobější.
U lehčích forem rýmy, eventuálně v raném dětském věku, je možné do nosu aplikovat další typ protialergických léků, tzv. kromony. Protizánětlivý efekt kromonů je slabší než u topických steroidů. Nevýhodou je nutnost časté aplikace (4 – 6krát denně).
Alergickou rýmu způsobenou pyly lze také léčit tzv. antileukotrieny ve formě tablet. Tuto léčbu však v Česku nehradí zdravotní pojišťovny.
Dekongestiva (léky působící oplasknutí otoku sliznic) snižují prokrvení sliznice a zlepšují průchodnost nosu. Mají výrazný úlevový efekt u pacientů s nosní neprůchodností a jsou proto velmi vyhledávaná. Nosní podávání po dobu delší než 10 dní je však pro pacienta nevhodné, neboť tyto léky poškozují sliznici a zhoršují stav nemocného.
Podobný, sice slabší, ale bezpečný účinek mají některé nosní spreje s mořskou vodou, tzv. šetrná dekongestiva.
Jen zcela výjimečně, u nejtěžších forem alergické rýmy nereagujících na kombinaci výše uvedených léků, je možno dospělým pacientům krátkodobě podat systémové steroidy (tj. hormonální léky ve formě tablet nebo injekcí).
