Eliminační diety pro zjištění potravinového alergenu u malých dětí

Testovací dieta pro kojící maminky
Testovací dieta pro přikrmované děti

Testovací dieta pro kojící maminky

Tato testovací dieta je založena na jednoduchém principu dočasného vyřazování alergenů ze stravy matky, jejíž dítě dostává pouze její mateřské mléko. Řada alergenů ze stravy maminky totiž přechází do mateřského mléka.

Postup:

1. Pokud se u dítěte projevuje atopický ekzém, nepřestáváme v promazávání pokožky. Bez porady s lékařem nevysazujeme žádné předepsané léky. Stav atopického ekzému ovlivňuje kromě potravin další řada faktorů, proto dodržujeme režimová opatření doporučovaná pro atopický ekzém.
2. Kojící matka ze svého jídelníčku na dobu 2 až 3 týdnů striktně vysadí
   • mléko a mléčné výrobky → viz Bezmléčná dieta
   • vejce → viz Bezvaječná dieta
   • sóju → viz Sója zakázána, čím ji nahradit
   • hovězí a kuřecí maso
3. Do stravy maminky je naopak vhodné doplnit probiotika, která lze zakoupit ve formě kapslí v lékárnách.
4. Pokud se po dvou až třech týdnech stav dítěte zlepší, což se často stává, znamená to, že problémový alergen je pravděpodobně jeden z těch vyřazených. Vzhledem k tomu, že jsme s dítětem neustále v kontaktu, nemusíme být schopni objektivně posoudit, zda dochází ke zlepšení stavu pokožky. Pokud je to možné, zapojíme do pozorování svého kožního lékaře. Následuje fáze postupného a opatrného zařazování alergenů zpět do jídelníčku. Konzumovaná jídla a pozorované projevy na dítěti je dobré si zapisovat. Začíná se mléčnou bílkovinou ­­– první den jedna porce (např. jogurt), druhý den dvě porce (např. jogurt nebo tvrdý sýr), třetí den již neomezeně jako před začátkem diety. Jestli se stav dítěte opět zhoršuje, podezřelý alergen okamžitě zase vyřadíme. Další týden je možné podobným způsobem začít s konzumací vajec (začínáme od čtvrtky vajíčka). Pak postupně vracíme maso. Objevené potravinové alergeny oznámíme ošetřujícímu lékaři. Tyto závěry lze ještě potvrdit provedením alergologických testů.
5. Po vyřazení výše zmíněných alergenů se stav alergie nebo ekzému u dítěte může mírně zhoršit. Pokud toto zhoršení trvá více než 14 dní, je na místě konzultace s lékařem. Na vině mohou být nesnášenlivost používané kosmetiky, infekce na pokožce nebo v dýchacích cestách nebo jiné vlivy.
6. Pokud se po této době projevy atopie nezlepší, má smysl zvážit přísnější dietu s vyloučením většího množství potravinových alergenů z jídelníčku matky – ořechy a semínka, pšenice a zbývající luštěniny. Pokud si nejsme čímkoli jisti, opět požádáme o radu odborníka.
7. Případnými neúspěchy se nenecháme odradit a testovací dietu po několikadenní pauze zopakujeme.

Testovací dieta pro přikrmované děti

Tato testovací dieta je založena na jednoduchém principu dočasného vyřazování alergenů ze stravy dítěte, které je již krmeno kojeneckou výživou. Lze ji použít zhruba do věku tří let.

Postup:

1. Pokud se u dítěte projevuje atopický ekzém, nepřestáváme v promazávání pokožky. Bez porady s lékařem nevysazujeme žádné předepsané léky. Stav atopického ekzému ovlivňuje kromě potravin další řada faktorů, proto dodržujeme režimová opatření doporučovaná pro atopický ekzém.
2. Z příkrmů dítěte striktně vysadíme
   • mléko a mléčné výrobky
   • potraviny, které obsahují nejčastější nebo nejsilnější alergeny
3. Jak na to?
   • Namísto „obyčejného“ umělého mléka nebo HA mléka dítěti začneme podávat umělé mléko s vysoce naštěpenými (hydrolyzovanými) bílkovinami (Nutrilon Allergy Care, Alfaré, Althéra, Allernova, Neocate).
   • Další potraviny nevhodné při nízkoalergenní dietě jsou tyto:
   • obiloviny obsahující lepek (zejména pšenice) → nahradíme bezlepkovými obilovinami (rýže, kukuřice, pohanka aj.)
   • vejce → vhodné náhražky najdete v části Bezvaječná dieta
   • kořenová zelenina, zelenina pikantní nebo kyselé chuti → podáváme pouze vařenou zeleninu neutrální chuti (brambory, cuketa, brokolice, květák, špenát, kapusta, čerstvé zelí, hlávkový salát apod.)
   • jižní (citrusové, exotické) ovoce, kyselé keříkové ovoce (jahody, maliny, ostružiny, angrešt, rybíz) → podáváme pouze vařené „české“ stromové ovoce (jablka, hrušky, švestky, meruňky, broskve, třešně), lze i melouny
   • všechny ořechy vč. arašídů a všechna semínka
   • sója → z luštěnin podáváme pouze vařenou červenou čočku, hrášek, případně zelené a červené fazole
   • hovězí, vepřové, kuřecí a rybí maso, uzeniny → podáváme pouze krůtí, králičí, telecí nebo jehněčí maso
   • většina koření (exotické, ostré) → pro citlivé děti jsou vhodné jen kmín a fenykl
   • silné pravé (černé, zelené) čaje, červené čaje s obsahem ibišku → podáváme pouze slabé čaje (černý, šípkový nebo rooibos), případně bylinkové (fenyklový, kmínový)
   • sladkosti a pochutiny (kakao, čokoláda, bonbóny, med)
4. Pokud se po dvou až třech týdnech stav dítěte zlepší, což se často stává, znamená to, že problémový alergen je pravděpodobně jeden z těch vyřazených. Vzhledem k tomu, že jsme s dítětem neustále v kontaktu, nemusíme být schopni objektivně posoudit, zda dochází ke zlepšení stavu pokožky. Pokud je to možné, zapojíme do pozorování svého kožního lékaře. Následuje fáze postupného a opatrného zařazování alergenů zpět do jídelníčku. Ta by měla probíhat pod dohledem lékaře (možnost okamžité kontroly nebo telefonické konzultace). Konzumovaná jídla a pozorované projevy na dítěti je dobré si zapisovat. Začíná se mléčnou bílkovinou ­­– první den jednu dávku používaného „mléka pro alergiky“ nahradíme HA mlékem (např. ráno), druhý den dvě dávky a od třetího dne podáváme již pouze HA mléko. Jestli se stav dítěte opět zhoršuje, podezřelý alergen okamžitě zase vyřadíme. Další týden je možné podobným způsobem začít s konzumací vajec (začínáme od čtvrtky vajíčka). Pak postupně vracíme lepkové obiloviny, maso, zeleninu a tak dále. Objevené potravinové alergeny oznámíme ošetřujícímu lékaři. Tyto závěry lze ještě potvrdit provedením alergologických testů.
5. Pokud se po vyřazení určitého alergenu stav alergie nebo ekzému u dítěte zhorší a toto zhoršení trvá více než 14 dní, je na místě konzultace s lékařem. Na vině mohou být nesnášenlivost používané kosmetiky, infekce na pokožce nebo v dýchacích cestách, stres způsobený růstem zoubků nebo jiné vlivy.
6. Pokud se po této době projevy atopie (kožní i trávicí) nezlepší, spouštěčem problémů bude zřejmě jiný alergen než potravinový nebo jiná příčina. Poradíme se s lékařem, zda by nemělo smysl provést alergologické testy.

Jestliže maminka kojí a zároveň přikrmuje, je možné k testování použít kombinaci obou diet – tzn. současné vyřazení možných alergenů jak ze stravy maminky, tak ze stravy miminka.

Autorkou těchto eliminačních diet je Ing. Věra Zíková, která na našem portálu radí maminkám dětí s atopickým ekzémem.